Děti musí pochopit, proč jíst zdravě. Podívejte se na jídelníček od specialistky

„Důležité je sledovat nejen aktuální situaci, ale především vývoj v čase – a ten je bohužel negativní. Zdůraznil bych zvýšený výskyt obezity u patnáctiletých chlapců a nárůst počtu dívek s nadváhou ve věku 13 i 15 let,“ uvedl Michal Kalman, vedoucí olomouckého výzkumného týmu.

Společenský tlak

A jak svou hmotnost děti vnímají? Průzkum ukázal, že téměř 30 procent dívek s nadváhou či obezitou si problém vůbec nepřipouští, u kluků to bylo dokonce 41 procent těch, které jejich nadměrná váha netrápí. Naopak pětina dívek, jejichž váha je v normě, se považuje za tlusté.

Jak by se měli stravovat školáci? Podívejte se na jídelníček

„Víme také, že negativně hodnotí vlastní hmotnost skoro třetina třináctiletých a patnáctiletých děvčat. Předpokládáme, že velký vliv hraje věkové období citlivé na sebehodnocení v kombinaci se všudypřítomným společenským tlakem na štíhlou postavu,“ zamýšlel se Michal Kalman.

Problémem dětské obezity se zabývají také v Olivově dětské léčebně (ODL) v Říčanech u Prahy. Na stravovací návyky a vhodnost jídel tam dohlíží nutriční terapeutka Miroslava Tichá.

„Každé dítě potřebuje individuální přístup s pestrým jídelníčkem. Aby správně fungovalo celé jeho tělo, musí být vyvážený s respektem k nárokům rostoucího organismu,“ vysvětlila.

Porozumění a přijetí

Součástí tamní léčby je nastavení režimu pravidelného příjmu vyvážené stravy pětkrát až šestkrát denně v průběhu celého pobytu a následné dodržování stejného režimu v domácím prostředí. Obzvláště u dětí však má velkou roli v léčbě obezity i psycholog.

„Jádrem mého přístupu k dětem je porozumění a přijetí,“ popsala psycholožka z ODL Aneta Rychová. V průběhu léčebného pobytu děti získávají v rámci skupinového i individuálního vedení správný náhled na svůj stav, což jim pomáhá lépe se začlenit do kolektivu a najít si nové kamarády.

Pracovní místo není jen stůl a židle

Dospělí občas drží přísné diety, u kterých mají opravdu hlad. To ale v léčebně dětem nehrozí.

„Spíše než hlad se u dětí projevuje přepad chutí. Jsou zvyklé na více dochucené potraviny díky fastfoodům, sladkostem nebo i sladkému pití, proto pro ně změna stravy může být těžká. Na pobytu mají děti rozdělenou stravu do 5-6 porcí za den, což je, oproti domácímu stravování, většinou velká změna,“ vysvětlila nutriční terapeutka Miroslava Tichá.

„Doma mají děti návaly a chutě díky nevyvážené a nepravidelné stravě, u nás v léčebně si zatím nikdo nestěžoval, že by pociťoval hlad, pokud jí všechno tak, jak má,“ dodává s úsměvem. Zároveň ale upozorňuje, že pokud děti nové potraviny neznají, nechtějí je často ani zkoušet.

Spolupráce rodičů

Velmi důležitá je podle Miroslavy Tiché spolupráce rodičů poté, co se děti vrátí z léčebného pobytu domů. „Pokud se dítě po pobytu vrátí zpátky k režimu, který mělo, než k nám nastoupilo, naše péče a práce o změnu ke zdravému životnímu stylu byla zbytečná. Pro dítě je vzor rodič, proto když dítě bude podporované, bude se určitě o to více snažit a chtít,“ zdůraznila.

„Na pobytu děti motivuji nutričními konzultacemi, které s nimi vedu. Jsou celkem tři. Na první konzultaci jim vysvětluji zdravou stravu, proč je důležité se stravovat zdravě a pravidelně, vysvětluji jim, co do teď dělaly doma špatně a co jim nezdravá strava může způsobit.

Šárka Francírková: Nejhorší je cítit dusno a nevědět, o co jde

Na druhé konzultaci s dětmi hrajeme hry o výživě, napřílad: sestav si svůj jídelníček, poskládej správně potravinovou pyramidu, zařaď potraviny do správných makronutrientů. S kolegyní s dětmi i vaříme jednoduché pokrmy.

Velkou motivací je i měření na přístroji InBody 370s, který v Olivově dětské léčebně máme. Tento přístroj dětem ukáže celkové složení těla (svaly, tuky, vodu). Toto měření probíhá na začátku pobytu a na konci pobytu, abychom viděli ty velké úspěchy,“ popsala Miroslava Tichá práci s dětmi.

V neposlední řadě je podle ní důležitá i následná péče, kterou by rodiče měli využít a docházet do nutriční poradny nebo endokrinologické popřípadě obezitologické ambulance.