Kliknutím zvětšíteOčekávané vítězství koalice Pirátů a Starostů už nevypadá tak přesvědčivě jako na jaře. Pokud by se volby do sněmovny konaly nyní, získala by 26,2 procenta hlasů a obsadila 64 křesel. Druhé ANO by díky 22,7 procenta hlasů mělo 55 poslanců, koalice Spolu tvořená ODS, TOP-09 a KDU-ČSL pak 20,1 procenta hlasů a 49 mandátů. Ukazuje to volební model Deníku čerstvě doplněný o nejnovější průzkum agentury Kantar.
Volební model Deníku aktuálně sestává již z dvaceti letošních průzkumů od šesti renomovaných agentur. V posledních dnech se nejrychleji měnily preference Spolu, které se poprvé od začátku roku vrátily nad 20 procent. ANO spolu s Piráty a STAN pokračuje v pomalém sestupu.
Hýbou se i preference u ostatních stran. SPD od začátku roku posílila už o dva procentní body na 10,7 procenta, KSČM naopak mírně ztrácí, aktuálně by jí dalo hlas 5,7 procenta voličů. Popularita ČSSD osciluje těsně pod klíčovou pětiprocentní hranicí.
Zespodu se na ni dotahuje hnutí Přísaha, které volební model momentálně přisuzuje 3,7 procenta hlasů. A žebříček stran, které živí naději na vstup do sněmovny, uzavírá koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Ta za poslední měsíc mírně ztratila, má 3,2 procenta.
V posledním průzkumu agentury Kantar, který Deník aktuálně přidal do modelu, se jako nejsilnější ukázala koalice Pirátů a STAN se 24 procenty. Pouze o půl procentního bodu horší je koalice Spolu, třetí hnutí ANO má šanci na 21,5 procenta. Do Sněmovny by se podle Kantaru dostala ještě SPD se ziskem 12,5 procenta a hnutí Přísaha se šesti procenty. KSČM i vládní ČSSD by skončily pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zisk mandátů, vychází agentuře.
Jak Deník model počítá
Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o dvacet posledních průzkumů zmíněných společností.
K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.
Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.
Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.
Syndrom skrytého voliče
„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.
Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.
„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.
Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.
Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?
„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.
38
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
