Výstavu Evy Gwuzdové s názvem Vlněné sny mohou lidé do 13. července vidět ve františkolázeňském muzeu. Havířovská výtvarnice se vernisáže účastnila a tak měl Deník šanci položit jí několik otázek.

Jak často jezdíte do Františkových Lázní?
Přiznám se, že jsem zde podruhé v životě.

A poprvé to bylo při jaké příležitosti?
Poprvé jsem zde byla za známou, které bydlela v zahraničí, a sem přijela na lázeňský pobyt.

Líbí se vám ve městě?
Moc, obdivuji ten nádherný klid, který zde je.

Jste z Havířova, jak se tedy vaše obrázky dostaly až do našeho regionu?
Dostaly se sem přes paní Michalákovou, která zde dělá kurátorku. Když jsem kdysi byla v Chebu a navštívila galerii Miniart, kterou tam měla. Zeptala jsem se, jestli bychom nemohly navázat spolupráci. Od té doby uběhlo už asi 20 let. Ale známe se spíš jen po telefonu. Zjistily jsme, že jsme stejně naladěné. Když mi zavolala, že potřebuje nějaké nové obrázky, tak jsme si zároveň popovídaly o rodině a podobně. Popravdě řečeno, když jsem sem přišla, uvědomila jsem si, že vlastně nevím, jak paní Michaláková vypadá. Ona naštěstí měla mou fotografii.

Co v muzeu na vaší výstavě lidé mohou vidět?
Uvidí zde rustikálně laděné obrázky, které odpovídají vlněné barevnosti. Jsou zde zátiší, scenérie z vesnice nebo z města. Je to taková uklidňující výstava.

Kdy jste se začala věnovat umění?
Kreslila jsem od malička. Ale člověk projde nějakým vývojem. Začínala jsem s klasickou voskovou batikou. Ona má totiž takovou zvláštní zákonitost. Je trochu tak, jak se kdysi malovaly kraslice. Tímhle způsobem jsem dělala rostlinné motivy. Vosková batika je charakteristická tím, že tvoří prasklinky. Do těch zateče barva a vytvoří jemné vlásečnice. A pak se mi dostala do rukou kniha ruských ikon. Všimla jsem si, že se tam prasklinky objevují také. Takže jsem začala dělat takové ozvěny Byzance. A po letech jsem zkusila to samé ve vlně.

Existuje něco, co vás na umění těší nejvíc?
Nekladu si žádné obrovské cíle. Jsem ráda, když obrázky lidi těší. Vzpomínám si, že jsem kdysi měla výstavu v Havířově. Byl tam krásný zápis v knize. Jedna holčička napsala: „Hrozně se mi to líbilo. Až budu velká, všechno to koupím. Maruška.“

Máte už vyhlídnutou nějakou další techniku, které byste se ráda věnovala?
Mám. Jsou to plastické tapisérie z vlny. Ale je to časově náročné, takže jsem ještě návrhy nestačila zpracovat.