„Jakkoliv se to na pozadí probíhající války na Ukrajině zdá neuvěřitelné, Kdyby tisíc klarinetů jsme naplánovali už začátkem roku 2021, během dlouhého uzavření divadel a veškerého veřejného života kvůli covidu. Říkali jsme si, že nabídneme divákům něco hravého a odpočinkového, písničkové hity a nekomplikovaný příběh, navážeme na semaforskou poetiku Dobře placené procházky, kterou Západočeské divadlo v Chebu uvedlo právě před jedenácti lety. Ruský zlobr se svou válečnou mašinérií nás ovšem doběhl a už zkoušení, natož samotnému uvedení, dal tísnivou aktuálnost. Vůbec jsme netušili, že šedesát let stará písničková revue může ještě v roce 2022 ožít nečekaně ostrým protiválečným apelem,“ sděluje režisér Západočeského divadla v Chebu Zdeněk Bartoš.

Zpočátku měl divadelní soubor jiný koncept. „Rámec jsme původně vymysleli jiný. Chtěli jsme akcentovat téma vnitřní svobody a vnější nesvobody, zázračný účinek spontánní tvořivosti a také fakt, že „Klarinety“ se natáčely právě tady, v nejzápadnějším cípu Čech, roku 1964. Jen o tři roky dříve (1961) byl totiž v Jáchymově uzavřen poslední z pracovních uranových lágrů pro politické vězně, pozůstatek doby, kdy stejně rozpínavé ruské impérium sahalo až k Aši a diktovalo nám své civilizační či spíše barbarské způsoby společenského soužití. Tak krátká doba mezi koncem utrpení desetitisíců a svěžím výtvorem opojně optimistických let šedesátých! Jen tři roky…,“ pokračuje.

Do postavy dezertéra v úvodu příběhu jsou promítnuté skutečné osudy dvou vězňů z doby politických procesů v Československu. „Podrobně jsou popsané ve sbírce Paměť národa ve spolupráci s Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů. Prvním byl Jaroslav Celba, muzikant a pozdější hudební skladatel, mimo jiné autor hudby k řadě populárních večerníčků. Všechno, co je řečeno v úvodní scéně, včetně v poslední chvíli odvráceného trestu smrti, jen tak, za nic, se mu skutečně přihodilo. Druhým je Luboš Jednorožec, kterému se opakovaně podařilo z Jáchymova utéct. Jemu patří zase celá závěrečná scéna a autentický popis dramatického a zdařilého útěku. Stejně tak báseň pro jeho milou je skutečná. A od třetího - Miroslava Šafrána - jsme si vypůjčili příjmení. Chtěli jsme tedy semaforskou předlohu tematicky i místně situovat přímo sem do západních Čech, chtěli jsme, aby divák fandil hrdinovi, který se snaží přežít blbou a nadutou světskou moc díky pramenu svobodné tvořivosti. Snad bude tenhle rámec fungovat i teď, kdy se jeden celý národ snaží přežít podlý útok většího souseda pár set kilometrů od nás. Doufejme, že brzy přijde den, kdy se i na Ukrajinu místo zbraní vrátí múzy,“ doplňuje režisér Bartoš.

Film Kdyby tisíc klarinetů se natáčel v západních Čechách. „Konkrétně v Lázních Kynžvart a ve Františkových Lázních. A my se takzvaně na místo činu vrátíme. Ve Františkových Lázních tuto inscenaci uvedeme 26. dubna a snad se podaří hrát i přímo na nádvoří zámku v Kynžvartu. Jak už zmiňoval režisér Zdeněk Bartoš, jde o další z chebsko-karlovarských spoluprací. Kromě klasických divadelních budov zazní melodie známých hitů i například na karlovarském koupališti Rolava. A to konkrétně 28.srpna tohoto roku,“ doplňuje PR manažerka a herečka Západočeského divadla v Chebu Eliška Huber Malíková.

Veřejná generálka se v Karlovarském městském divadle uskuteční v pátek 8. dubna v 10 hodin. Premiéra v Karlovarském městském divadle bude k vidění v sobotu 9. dubna od 19.30 hodin, reprízy v Západočeském divadle v Chebu budou ve středu 20. dubna a ve čtvrtek 21. dubna, vždy v 19 hodin a v pátek 22. dubna v 17 hodin se bude hrát také v Chebu. V Karlovarském městském divadle se revue představí v repríze v sobotu 14. května v 19:30.