Praha, město sta věží, naše hlavní město. To byl náš cíl na další akci pod DDM Sova v Chebu pod vedením Radky Hurtové a mladých praktikantů Jany Schneiderové, Hany Hurtové a Jana Bedřicha. Účast byla více než překvapivá. Sešlo se celkem 41 lidí. Počítejme jak maminky s dětmi, tak i Radku a praktikanty. Zkrátka jsme se sešli v 7:45 na chebském nádraží. Zaprezentovali jsme se a vyrazili zabrat volný vagon.
Asi si dokážete představit, jak může být tato věc složitá. Nakonec se zadařilo a každý človíček měl místo. Cesta byla dlouhá, pro někoho nudná a pro někoho zábavná. Každopádně se všichni těšili na Prahu. Na nástupišti v Praze už na nás čekali naši noví kamarádi, profesionální fotografové Zuzka a Miňo.Jejich práce spočívala v tom, že nás v Praze zavedou tam, kam budeme potřebovat a hlavně nás fotit.
Společně s nimi jsme míjeli Staroměstské náměstí, Českou národní banku a už jsme u Karlova mostu u kterého je i stejnojmenné muzeum. Tam se nás chopila paní průvodkyně, která nám na začátku cesty po muzeu začala vyprávět o historii samotného mostu a pak i o jeho stvořiteli-Karlu IV. a o jeho ženách a úspěších. Pak nás zavedla do expozice, kde se vystavovali papírové modely pana Vrchlického. To je ten pán, který dělá papírové modely pro časopis ABC. Ty si všichni prohlédli a pak se šlo nakupovat.
Různé klíčenky, turistické známky, tužky a hlavně jsme nemohli zapomenout dát si do svých vandrovníčků medaili. A teď přišlo to nejlepší. Loď. Chvíli jsme si počkali a pak pro nás došla paní námořnice, která nás zavedla do přístavu s loďmi. Jak bych Vám je popsal. Lodě byly přízemní. Okna měly téměř v úrovni hladiny vody. Jako malé občerstvení jsme dostali minerální vodu, která nám chutnala. Pak nám náš pan námořník začal vyprávět o zajímavostech okolo kterých jsme jeli. Viděli jsme přesně místo, kde se natáčeli chobotničky, Národní divadlo, zkrátka všechno, co se dá z lodě vidět. Někteří se sice neustále bavili, což neustále rušilo výklad, ale vynahradili jsme si to pohledem z lodi.
Z přístavu nás pak Zuzka s Miňem odvedli ke Staroměstskému orloji. Ještě před tím jsme se ale vyfotili s nápisem Revoluce vyrobeného jenom z klíčů. Z historie si domyslíte, proč asi klíčů. Od orloje pak už všichni putovali na Václavské náměstí do KFC a do „mekáče“. Pak nám je přivezli před nádraží a nakonec jsme přijeli domů živí, zdraví, s medailí do vandrovníčku, se spousta novými písničkami, s bonbóny, s lízátky a hlavně plni zážitků a unavení.
Jan Bedřich