Už dnes je přitom jasné, že jde o nejvzácnější kolekci v Evropě, jejíž hodnota přesahuje dvacet milionů korun a o niž musel dlouhých 14 let mlčet před svou ženou i samotný bečovský kastelán Tomáš Wizovský. Jde o 133 lahví archivního vína z konce 19. století, které v roce 1985 objevil pražský šéf federální kriminální ústředny František Maryška se svými kolegy pod podlahou hradní kaple společně s relikviářem svatého Maura. Víno přečkalo časy a jeho rozbor šokoval i čtyřnásobného sommeliera České republiky Jakuba Přibyla, který byl do Bečova přizván na odbornou expertizu.

Na bečovském hradě jsou si dobře vědomi, že jde o naprostý unikát, který si zaslouží své patřičné místo. Pro kolekci vín tam totiž chystají speciální instalaci. A jak je na hradě dobrým zvykem, bude multimediální a interaktivní. „Bude se nacházet v původních prostorách beafortské vinotéky. Expozice vín bude ve třech místnostech. Ta hlavní s prozatímním názvem Svatyně bude věnována samotné prezentaci kolekce historických lahví. Na ztvárnění interiéru výstavy se podílí studio Multilab z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni společně se sdružením Simid pro interpelaci místního dědictví, a to pod vedením profesora Jana Morávka z této fakulty a ředitele ústavu intepretace Michala Medka,“ nastiňuje bečovský kastelán Tomáš Wizovský.

Povinné nošení respirátorů FFP2 na veřejných místech či v obchodech. Ilustrační foto.
Stáhněte si formulář pro opuštění okresu i čestné prohlášení

Právě s touto fakultou i Morávkem mají kasteláni z Karlovarska dobré zkušenosti, protože to byla právě ona, která vytvořila design expozice nově vystavovaných originálů Braunových soch na zámku ve Valči. Jsou ve speciálních prostorách vystaveny od loňského června. I při expozici ceněných vín se také na bečovském hradě ojediněle propojí historie s novodobým designem a umožní tak pokračování tradice archivování vín pro další generace.

Součástí plánované expozice má být i degustace vín, nikoliv ovšem těch archivních. Otevření výstavy, která bude stát několik miliónů korun, plánují na bečovském hradě ale až zřejmě v září. „Láhve jsou v současné době stále umístěny v klasické dřevěné vinotéce z Ikei ve střeženém depozitáři,“ prozrazuje kastelán, který zdůrazňuje, že tato expozice bude na území Evropy opravdu naprosto výjimečná.

Vzpomíná, jak se o lahvích vůbec dozvěděl. „O nálezu vína jsem musel celé ty dlouhé roky mlčet. Do Bečova jsem jako nový kastelán nastupoval v roce 2002 a součástí mého nástupu bylo i převzetí mobiliáře. Tehdejší ředitel památkářů mě informoval, že pod mou kanceláří je sklep, kde je schována kolekce vín a že o ní nemám nikomu říkat,“ vypráví kastelán Wizovský.

O vzácné kolekci mohl poprvé promluvit až v roce 2016, kdy se na hradě podařilo vytvořit pro víno adekvátní depozitní prostor a na místo byl přizván sommelier Přibyl. „Přijel velmi skeptický v rámci natáčení pořadu o tajemství hradů a zámku na pozvání produkce a pana redaktora Jaroslava Mareše z televize Prima, s tím, že kdyby na území Česka byla existovala takto hodnotná sbírka vín, musel by o tom vědět. Pak jen lapal po dechu a několik minut nemluvil. Zajímavé, že se opět opakovala historie ne nepodobná objevu relikviáře, kdy tehdejší kunsthistorici tvrdili, že žádná mimořádná kulturní památka republice nechybí," usmívá se bečovský kastelán.

Děti chtěly poděkovat zdravotníkům. Tak jim napekly.
Děti chtěly poděkovat zdravotníkům. Napekly jim sladké i slané dobroty

Laika samozřejmě napadne ihned otázka, jak je možné archivní víno zkoumat, aniž by se nepoškodil uzávěr. „Jde to. Použije se na to speciální technologie Coravin, kdy se nasaje několik kapek vína jehlou, která je pod tlakem inertního plynu. Díky tomu bylo prokázáno, že obsah lahví zůstal naprosto nepoškozen. Nejvzácnější je zřejmě Château d’Yquem z roku 1896,“ říká Wizovský.

Bečovský hrad má s frankofonní oblastí hodně společného. Vloni se v Českém kulturním centru v Paříži konala předpremiéra výstavy Devět století společné historie. „Díky ní jsme začali spolupracovat s Českým velvyslanectvím v Paříži. Snažíme se navázat kontakt s vlastníky vinařství Château d’Yquem. Potřebujeme totiž překorkovat některá méně zachovaná vína, aby zůstala zachována jejich kvalita. Pokud by vše vyšlo, mohlo by k tomu dojít ještě letos,“ dodává bečovský kastelán.

Relikviář společně s víny zakopal do podlahy hradní kaple poslední žijící potomek rodu Beafort Spontini těsně před tím, než opustil Československo na konci 2. světové války. O senzačním nálezu se veřejnost dozvěděla až v roce 1985. Potomci šlechtického rodu se totiž spojili s hledačem pokladů Američanem Danny Douglesem, jehož si najali, aby relikviář v Bečově vyzvedl. Ten ale před samotným hledáním nejdříve oslovil tehdejší Českou ambasádu ve Vídni a přes ní nabídl tehdejšímu Československu 250 000 dolarů jako odměnu za to, že ze země vyveze věc, která má vysokou historickou hodnotu, ale že dopředu neřekne, oč se jedná. Jediné, co prozradil, bylo, že byla schována na konci druhé světové války a že jde o předmět, který se nachází na místě vzdáleném asi 100 až 150 kilometrů od Norimberku. Tím ale na sebe připoutal pozornost i policie, která rozjela velké detektivní pátrání, jenž skončilo odhalením relikviáře v podlaze hradní kaple oslavila 5. listopadu 1985. V Bečově se díky iniciativě správy Státního hradu a zámku Bečov našly i další mimořádné artefakty jako například diamantová čelenka komtesy Eleonory či takzvaný Hitlerův stůl.