Chorvati se těší na hosty aneb jak je to s cestováním do zahraničí

Cesta do Chorvatsko

Jeli jsme přes Německo, Rakousko a Slovinsko a cesta byla bez problémů. Pokud nezapomenete na dálniční známky, přizpůsobíte rychlost vozu na dálnicích předpisům dané země (pozor, Rakušani jsou v tomhle nesmiřitelní) a vysolíte s dálniční známkou 25 eur za 28 dálničních tunelů, pak jde vše jako na drátkách. Pouze Slovinci nám tak trochu připomněli věhlasnou českou D1, protože za 30 eur, tolik stojí u nich měsíční známka, bychom si představovali jiný komfort než opravy a zoufale pomalý jeden jízdní dálniční pruh.

Formulář je nutný

Nezbytné je před cestou do Chorvatska vyplnit formulář na webových stránkách ministerstva zdravotnictví i vnitra. To najdete ZDE. Zadání všech údajů není úplně jednoduché, ale tady jsou namístě pevné nervy. Pak je nejlepší nahrát vše do mobilu, případně vytisknout, a to i s pozváním a adresou, kam jedete.

Vojáci v Hradišti poprvé vyzkouší protiletadlové komplety

Je třeba trpělivost

A když přijedete k chorvatským hranicím, zopakujte si, že se těšíte k moři. Chorvati jsou totiž důslední. Uhlíkovou stopu jsme tam zanechali zcela jistě, protože k celní kontrole jsme se na jedničku s naším SUV posunovali přes půl hodiny. A to zdaleka nezačala letní sezona. Pak už je cesta k moři téměř perfektní, a pokud nejste unaveni a netrpěliví, je to fakt OK.

Roušky se musí nosit

Roušky či respirátory nezapomeňte. Ty musíte mít v obchodě a v uzavřených prostorách. Platí to všude ve všech zemích i na toaletách i u čerpacích stanic. Ale opalovat se na plážích můžete bez zakryté tváře.

Natankovat doma

Natankujete doma, v Rakousku, ale počítejte s tím, že v Chorvatsku stojí litr nafty 10,40 až 10,60 kun (jedna kuna je přibližně 3,50 až 3,70 koruny). To je ale asi jediný cenový zádrhel, protože Chorvati nechali ceny ve stejném limitu jako vloni. Příjemné zjištění. Takže pizza v restauraci stojí kolem 40 kun, za žejdlík piva dáte od 17 do 20 kun a víno raději kupujte u místních. Je výborné a za dva litry stáčeného dáte 35 až 40 kun. No tak, to je boží. Za deset vajec v konzumu utratíte přibližně 10 kun, za výbornou vodu Jamnicu šest kun (normální je za dvě kuny) a za bagetu dáte 7,50 kun. V Chorvatsku je dráž než u nás, ale potěší, že Chorvati nezdražili.

Chorvati jsou připravení

Ba co víc. Zatímco v minulých letech si českých návštěvníků jakž takž vážili, teď vítají každého hosta, a to odkudkoli, s otevřenou náručí. Takže v polovině června, kdy my, jako ostatně každý rok, odpočíváme u moře v centru Dalmácie, mezi Makarskou a Drvenikem, se nestačíme divit. V tuto dobu totiž v Chorvatsku ještě nezačíná ta pravá hektická dovolenková atmosféra, nicméně vše je otevřené. Restaurace, bary, všude je vše jakoby načančáno a… prostě vítejte. Kam jsme zašli, pohostili nás rakijí na účet podniku, nebo, což mě doslova uzemnilo, nám na pláž majitel baru přinesl tác s praženými rybkami s rajčaty, salátem a chlebem. „To je prezent,“ zamumlal a vzdálil se.

Popravu 27 českých pánů dodnes provázejí mýty, 11 lebek tajemně zmizelo

Srdeční záležitost

Než jsme dojeli na určené místo, projeli jsme takřka Dalmácií. Zatím nejsou plné pláže, hotely zejí prázdnotou a nejvíce hostů je z Polska, Rakouska a tradičně z Bosny a Hercegoviny. Ale během týdne přijíždějí Češi, hostů přibývá a má věta manželovi, užij si konečně prázdnou pláž, po pár dnech bere zasvé. Dalmácie je magnetem, který vás připoutá. A na ty kecy, že Chorvatsko je lačné po každé kuně a Češi jsou blbí, že jezdí tolik kilometrů za mořem, zapomeňte. Stačí si najít kout, skvělého domácího a pak už musíte absolvovat jenom tu cestu. My jsme to místo našli. A vracíme se sem pořád. I za covidu. Když jsme se loni s majiteli apartmánu loučili, mysleli jsme si, epidemie je na ústupu. Jak jsme se mýlili… Ale přijeli jsme znovu.