Odpovědi v těchto čtrnácti dnech na tyto a mnohé další hledají antropologové a archeologové. A na pomoc berou ty nejmodernější metody, včetně CT vyšetření či testů DNA. „Hlavním záměrem antropologicko-archeologického průzkumu je získat maximální množství informací, protože pramenná základna a vůbec věci listinné povahy k této rodině jsou velmi kusé,” potvrdil i chodovský historik Miloš Bělohlávek. Antropologickou část průzkumu vedou odborníci z Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pod vedením Andreje Shbata, archeologickou provádí Muzeum Cheb pod vedením Michala Beránka.

„Prvotně chceme identifikovat jednotlivé jedince a osoby, protože poté, co do krypty vstoupili vandalové, došlo ke smíchání ostatků,” vysvětlil Andrej Shbat. Hrobka totiž byla po určitou dobu přístupná veřejnosti, zejména po roce 1945, a kosti jsou zlámané, pošlapané, rozházené a řada jich i chybí. Odborníci se budou snažit určit, kolik jedinců je v hrobce vůbec pohřbeno. „Podle pramenů je tu pohřbeno 11 jedinců, nicméně ten počet je mnohem vyšší,” uvedl historik Bělohlávek. Jak dodal, nachází se tu ostatky nejen pánů z Plankenheimu, ale i jejich příbuzných, pánů z Braunsdorfu. „Pak by to mohlo být třeba až 20 jedinců,” odhaduje.

Jakmile vědci zjistí, jaký je reálný počet osob pohřbených v kryptě, začne samotný antropologický a lékařský průzkum. „Z kosterních pozůstatků se dá zjistit takzvaná velká čtyřka, jak se tomu odborně říká, jedná se o pohlaví, výšku, věk a rasu,” popsal Andrej Shbat s tím, že v případě rasy nepředpokládají výskyt jiného než europoidního etnika.

Černá skládka v lese u Horního Slavkova.
Skládku musí na vlastní náklady odstranit vlastník pozemku

V další části průzkumu se odborníci budou snažit zjistit nemocnost jednotlivých osob. „U mumií je tento průzkum snadnější. Informace získáme i pomocí zobrazovacích technik, jako je CT nebo rentgen, kde můžeme vidět u některých jedinců dokonce i vnitřní orgány,” přiblížil Shbat. Jsou vytipováni 2 – 3 jednotlivci, kteří budou tomuto průzkumu ve středu podrobeni v karlovarské nemocnici.

Přáním Chodovských je dozvědět se díky průzkumu podobu zakladatele kostela Franze Flamina. „Pokud se správně identifikuje, pokud zjistíme, že je to ten správný jedinec, pak se podoba samozřejmě dá zrekonstruovat. Budeme dělat i DNA analýzy, z kterých může vyplynout, kdo s kým byl příbuzný a kdo by mohl být Franz Flamin,” poznamenal antropolog. Další podmínkou je také to, aby se dochoval kompletní obličejový skelet.

Bude-li odborný průzkum úspěšný, ostatky uložené v kryptě najdou konečně svůj klid. „Naším dalším cílem je zpietnění místa. Ostatky uložíme do nových rakví a hrobku uzavřeme,” doplnil historik Bělohlávek.