Rozhodl se totiž, že projde Českou republiku z nejvýchodnějšího do nejzápadněj-šího bodu a denně při tom ujde 70 kilometrů. „Z domova jsem vyrazil 30. dubna, jel jsem vlakem a autobusem do nejvýchodnější české obce, do Bukovce. Tam jsem pře-spal a vyrazil na nejvýchodnější místo v republice, kde jsem oficiálně zahájil pochod. Dojít bych měl až za Aš,“ vyprávěl.

Výbavou cestovatele je batoh, hole, spacák a stan. Holoubek přespává ve stanu na vlakových nebo autobusových zastávkách. „Když prší, mokrý stan by se mi špatně skládal. Výhodou také je, že s sebou nemusím nosit kolíčky na upevnění,“ vysvětlil.

Chodec spí denně 7 hodin. Vstává v 7 ráno, kdy se sbalí a na jeden zátah s kratičkými přestávkami ujde 25 kilometrů. „Po ránu si dám banán a pak si po cestě dokupuji zásoby. Většinou jím celozrnné pečivo, šunku a piji mléko a vodu,“ popsal svou stravu.

Holoubek se ještě před cestou rozhodl, že bude jíst pouze základní živiny. Živil se jimi během tréninku doma. „Trénink jsem absolvoval právě na rozmixované zelenině a ovoci, jako je zelí, celer, česnek, zázvor či červená řepa. Vzal jsem si s sebou tedy mixér, zásoby zeleniny, prkýnko, nože škrabad-la a další věci,“ vyjmenoval. ¨

Jenže potom zjistil, že přípravy jsou náročné. Nemohl najít veřejnou zásuvku a mixování jídla by zabralo mnoho času. „Náčiní mám v Kop-řivnici na poliklinice. Zoufalý jsem tam v neděli chodil a hledal místo, kde bych si to mohl na čas uložit. Vykoukla paní, které jsem řekl svůj příběh a náčiní tam nechal,“ usmíval se Holoubek.

Na cestách je podle něj nejpříjemnější setkání s lidmi. „Takové ty krátké rozhovory, kdy třeba někoho požádám, zda by mi nedotočil vodu, mě dobíjí energií. Tři starostové mi dokonce nabídli nocleh na úřadě nebo v kulturním domě,“ uvedl.

Holoubek už v minulosti prošel Turecko od Středozemního moře k Černému. V září 2019 vytvořil český rekord v přechodu od nejzápadnějšího místa v Čechách po nejvýchodnější. Současná cesta však pro něj má hlubší význam. Loni se mu předčasně, na začátku 6. měsíce, narodil syn a Holoubek chce v rámci svých cest upozornit na problém nedonošených dětí. „Svůj příběh lidem vyprávím. Říkají si, že jsem blázen, ale o to lépe si mě všichni zapamatují,“ uzavřel.