Nového člena má Plzeňský Prazdroj po čtyřech letech, poslední dva byli pasování v roce 2018. „Jedná se o zanikající řemeslo, které má navíc své kouzlo a tradici. Baví mě práce se dřevem. Jako truhlář nábytkář bych se nedostal k smolení sudů, ohýbání dužin dřeva nebo kování. Nábytek se vyrábí z laminátu, tady pracuji s pravým dřevem,“ vysvětlil důvod, proč se chtěl stát součástí party bednářů mladý muž.

Zájemce, který chce vykonávat toto unikátní řemeslo, musí mít dřívější zkušenosti s prací se dřevem. „Mělo by se jednat o tesaře, truhláře nebo modeláře. Přesto se poté tři roky učí, aby pochytil veškeré zákonitosti výroby pivního sudu. Snažíme se dodržovat původní postupy výroby. Učeň se musí naučit opracovat dubové dřevo tak, aby byl sud funkční. Výuku završí tovaryšskou zkouškou,“ popsal průběh učení vedoucí historických řemesel Petr Tůma.

Plzeň má nového primátora. Stal se jím Roman Zarzycký, který na dnešním ustavujícím zastupitelstvu převzal z rukou dosavadního primátora Pavla Šindeláře primátorský řetěz.
Primátorem Plzně se stal Zarzycký, město má také nové náměstky a radní

Při zkoušce učeň samostatně vyrobí pivní soudek. Ten představí vedoucímu dílny, který jej spolu s vrchním sládkem Václavem Berkou vyhodnotí. „Následně se tovaryši předá výuční list, kožená zástěra, čímž je pasován na mistra bednáře,“ dodal Tůma.

Milan Kubizňák na závěr svého učení během čtyř dnů vyrobil sedmnáctilitrový dubový soudek. „Největší osmisetkilový jsem ještě nevyráběl. Kdy se do něho budu moci pustit, rozhodne vedoucí,“ dodal nový bednář.

Dřevo, s nímž bednáři v Plzni pracují, podléhá specifickému výběru. „Mělo by být kácené v zimním období, kdy má strom nejméně mízy. Poté přirozeně schne ve skladu dřeva,“ uvedl Tůma.

Ležácké sudy používá pivovar ke zrání a kvašení ležáku. Tradiční metoda zajišťuje stejnou chuť, jakou měl v Plzni při svém vzniku před 180 lety. A právě bednářská parta, poslední ve světovém pivovarnictví, se o tradiční sudy stará.

Ilustrační foto
Doga usmrtila čivavu, miminko skončilo v nemocnici