Do záchrany industriální památky v Šindelové se pustili nadšenci ze spolku na záchranu hutě v čele s Jiřím Hrůzou. Trvalo jim to zhruba pět let a stálo to mnoho úsilí i peněz. V záchranu nevěřili ani historici. Nyní před partou nadšenců smekají.

„Obnova dřevouhelné vysoké pece v Šindelové začala v dubnu 2015 a nebylo to nic jednoduchého. S nápadem přišel tehdy Otakar Mika.K vlastnictví torza stavby železářské vysokopecní hutě se nehlásil majitel pozemku a neměl o něj zájem ani stát. Podařilo se nám ho získat. Pak následovaly odklízecí práce, stavebně historický průzkum a tak dále až do dnešní podoby,“ říká za spolek Jiří Hrůza. Čas a peníze prý raději nepočítá. Samozřejmostí byly telefony, maily, psaní, dotace, shánění peněz, řemeslníků a dalších věcí. „Začínali jsme v šesti, poté jsme byli čtyři. S administrativou nesmírně pomáhala Dana Dvořáková. Chtěli jsme odvrátit hrozbu zániku unikátní památky, která připomíná historii hutnického průmyslu v Krušných horách. Je to i historie mojí firmy Rotas. Dříve tam byly rotavské, šindelovské a nejdecké železárny,“ říká Hrůza.

Finančně pomohlo i Ministerstvo kultury, kraj, okolní města a obce i dobrovolní dárci. Celkové náklady vyčíslil spolek na necelých 5,9 milionu korun.

Snahu nadšenců ze spolku ocenil i český historik architektury Benjamin Frágner, který se slavnostního dokončení obnovy památky zúčastnil.

„Zásadní je tyto památky zpřístupnit. Odstranit ceduli vstup na vlastní nebezpečí, kterou jsem tu před lety viděl,“ říká Frágner. To se zde podařilo a pod střechou pece je dokonce vyhlídka s informacemi.

Místo si lidé rychle oblíbili. „Konaly se tady už tři svatby,“ potvrdil další člen spolku Rudolf Kovařík.

Památka je přihlášena i do výstavy Má vlast cestami proměn. Nejhezčí proměny hodnotí veřejnost v den zahájení na Vyšehradě a po celý rok na webu. Výstava je populární a může přilákat turisty a oživit tak region.