Nápis ´Zavřeno´ se objevuje na dveřích u stále většího počtu venkovských hospůdek.

"A proč bych otvíral? Kdo bude pít Plzeň za padesát korun? Mám rok do důchodu a nějak to přečkám. Už neotevřu, pro mě je to ztrátový podnik," vysvětloval jeden z majitelů oblíbené hospůdky v jedné malé obci na Karlovarsku. A smutně se zadíval na opuštěnou předzahrádku, která ještě loni voněla zlatavým mokem, kypěla dobrou náladou hostů a tamní posezení bylo pro mnoho štamgastů po perném dni skvělým odreagováním mezi kamarády.

Hejtmanství našlo skulinku, jak by se venkovských hospůdkám dalo s přežitím pomoci. A to penězi z Programu obnovy venkova. O peníze na přežití hospůdek a na jejich provoz budou nově moci žádat starostové. Původně byla tato pomoc historicky zaměřená na venkovské prodejny, nově k nim přibydou také hospůdky.

„Smyslem toho je podpořit komunitní život a hospůdka bývá v některých malých obcích jediné místo, kde se obyvatelé mohou potkávat. Padesátitisícová dotace jim pomůže s úhradou nájmu a energií,“ vysvětlil krajský radní pro oblast rozvoje venkova Vít Hromádko. Kromě toho se rozšíří také okruh žadatelů. Původně totiž mohly žádat pouze obce do tisíce obyvatel, nyní jsou to obce do tří tisíc. Na příspěvek tak v rámci tohoto podprogramu dosáhne celkem 118 obcí v regionu.

Využít nabízené finanční pomoci je připraven například Bochov s dvěma tisíci obyvateli. Místní raritou je totiž Radniční sklípek, jehož provoz přes společnost s ručením omezeným provozuje město už od roku 2010. Jinak by v městečku tato služba chyběla. Radniční sklípek, jak se podnik nazývá, sice nevydělává, ale starosta Miroslav Egert (Místní) je za ni rád. "Do obce hospůdka prostě patří. Je to finanční zátěž, to, co vyděláme v lese padne na provoz sklípku, ale snažíme se to utáhnout. Hlavně kvůli lidem. Mají kam zajít na oběd či večeři a posedět," dodal starosta Egert.

Také Stružná se 626 obyvateli si svou hospůdku hýčká, i když ta má svého majitele. Hostinec U Skálů nabízí také obědy i večeře a pochopitelně nápoje a oblíbené pivo. A o strávníky nemají nouzi.

"Je to tak, že někdy musíte couvnout, aby v obci zůstalo to, co tam historicky patři. A to je hospoda. Abychom pomohli, nevydali jsme zákaz vjezdu nákladním vozům, které tudy projíždějí na skládku Činov či do tašovického lomu. Sice nám likvidují nový asfalt na silnici, ale ať. Řidiči si rádi udělají přestávku na oběd či občerstvení. Nám ta hospůdka, která je už vyhlášená, za to stojí," vysvětluje starostka Zuzana Večerková. Ale u toho obec nezůstala. "V hostinci U Skálů pořádáme schůze, plesy a další akce. A oni tak mají tržby. Je to prosté a oboustranně výhodné," dodala starostka Večerková.

V plánovacím období bude Program na obnovu venkova pro období 2025 až 2028 členěn na tři podprogramy. První je určen na zlepšení občanské vybavenosti a venkovské zástavby, kdy si obce mohly ročně žádat o 250 000 korun. Od příštího roku to bude o 50 000 korun víc. Za čtyřleté období tedy celkem 1,2 milionu korun.

„Obcím nově nabídneme možnost předvyčerpat vyšší částku než roční stanovený limit a v prvním roce mohou požádat až o 600 000 korun. Někteří starostové totiž spoří a dotaci čerpají najednou, tím pádem zůstávají volné prostředky. Při velkém množství požadavků pak dostane přednost vždy menší obec,“ shrnuje novinky v prvním podprogramu, ve kterém mohou žádat obce do 10 tisíc obyvatel, radní pro oblast rozvoje venkova Vít Hromádko.

A z třetího podprogramu mohou finance čerpat místní akční skupiny. Ty mohou nově získat milion korun, zatímco původně to bylo 920 000 korun, a zvýší se také dotace pro mikroregiony. A to ze 450 000 korun na 500 000 korun. Celková roční alokace programu se přitom zvýšila o přibližně 10 milionů korun. Tento návrh bude podle radního Hromádka zpracován do pravidel dotačního programu a následně projednán. Zastupitelstvo Karlovarského kraje ho bude mít na programu 9. prosince 2024, v den schválení krajského rozpočtu na následující rok.