Bez sebemenší snahy rostou pýchavky obrovské na zahradě i paní Kamile z Karlovarska. Ta si nepřála být zveřejněna pod celým svým jménem. „Kdybych zveřejnila své jméno i lokalitu, kde bydlím, asi bych měla u nás nezvané návštěvníky, o které opravdu nestojím,“ zdůvodňuje svůj postoj paní Kamila.

Pochlubila se ale jedním svým posledním úlovkem, který měl v průměru pouhých přibližně dvacet centimetrů. Mnohem větší exempláře totiž dosahují standardně až k 70 centimetrům, a bývají ještě větší. „Na zahradě nám rostou na louce, kde stojí lípa. Za sezónu jich nasbíráme i čtyřicet. Řízky z nich jsou nejlepším smaženým jídlem, co jsem kdy jedla. Přirovnala bych to ke smaženému sýru,“ říká Kamila.

Noblesní interiér bývalé Městské spořitelny na Divadelním náměstí.
Potěšte se krásou Městské spořitelny u Vřídla. Výjimečně se otevřela lidem

Z houby se musí svléknout horní vrstva, pýchavka se pak nakrájí na plátky a klasicky obalí. „A nebo z ní vaříme omáčku. To si na másle osmahneme cibulku, přidáme do ní následně mouku, a vytvoříme si jíšku. Pýchavku pokrájíme a vložíme do směsi, podlijeme studenou vodou a vše přivedeme k varu. Vaříme asi půl hodinu. Pak přidáme smetanu a vše rozmixujeme. Co k pýchavkové omáčce podáváme? My u nás doma rýži,“ dodává paní Kamila.

Vatovci obrovskému se ve volné přírodě daří dobře tam, kde rostou hojně kopřivy a nebo v blízkosti hnoje. Podle odborníků jsou chuťově nejlepší ovšem menší houby, tedy ty do velikosti fotbalového míče, protože bývají tvrdé a nebývají napadeny ještě hmyzem. Konzumují se pouze plodnice, které mají uvnitř bílou dužinu.

V lokalitě Pod Rohem to funguje trochu jinak než ve většině českých obcích.
Pod Rohem se chce odtrhnout od Jenišova. Pod Vary mu prý bude lépe