Statistické údaje jsou pro Karlovarský kraj nejen číslem, ale varujícím signálem. Region je sice přitažlivým pro milovníky relaxace v lázních, obdivovatelů památek a v zimě i v létě vyznavačů horských sportů v Krušných horách, ovšem lidem se zde žije čím dál hůře. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu žilo v roce 2021 v Karlovarském kraji podle sčítání lidu 279 100 obyvatel, zatímco v roce 2011 to bylo 295 561 obyvatel. Úbytek lidí v těchto letech je tedy celkem 16 461 obyvatel, což znamená, že Karlovarský kraj opustilo, zemřelo nebo zde už nechtělo bydlet 5,7 procenta obyvatel.

Jinými slovy, je to stejné, jako kdyby z mapy kraje zmizelo město Ostrov, v němž nyní žije 16 491 lidí. Nebo jako kdyby kraj přišel o deset průměrně velkých českých obcí. A pokud tento trend bude pokračovat, pak se Karlovarský kraj, byť má tři lázeňská města zapsaná na seznamu UNESCO, bude muset nad tímto úprkem lidí z regionu zamyslet.

Protože přinejmenším znepokojivé jsou i další statistické údaje. Karlovarský kraj má vysokoškolsky vzdělaných lidí 10,5 procenta, což je nejméně v České republice. Například v Praze je jich 35,9 procenta a průměr v zemi činí 8.5 procenta. Základní nebo nedokončené základní vzdělání dětí má Karlovarský kraj nejvyšší, tedy 6,5 procenta.

Senioři - Ilustrační foto
Karlovarsko je druhé nejstarší. Projděte si zajímavá čísla o našem okrese

Podle hejtmana Petra Kulhánka (STAN) si je vedení kraje těchto nelichotivých statistik vědomo a celý první rok se současná koalice věnuje tomu, aby nastartovala změny. „Nicméně ty měly probíhat už daleko dříve, aby se problém rok od roku neprohluboval. Kroky, které jsme aktuálně udělali, by se měly odrazit nejen v tom, že by pomohly zlepšit pohled mladých lidí z našeho regionu na život v kraji a přimět je, aby neodcházeli. Mohly by přilákat ty, kteří zvažují, že by chtěli žít jinde a hledají nové možnosti. Intenzivně proto pracujeme na přípravě projektů k čerpání evropských peněz v rámci přeměny – transformace regionu, která přinese nové typy průmyslových odvětví, rozvoj výzkumu a inovací, pracovní místa s různými typy kvalifikace od té nižší až po vysoce specializovanou,“ uvedl Kulhánek. Plánované projekty se podle něho týkají také rozvoje cestovního ruchu a navazujících služeb i v těch oblastech regionu, které zatím nejsou tak vyhledávané, což je například Ašsko.

„V rámci strategických projektů se počítá také s nabídkou bydlení a volnočasových aktivit pro mladé rodiny a další. Rozšířili jsme významně spolupráci se Západočeskou univerzitou, jež nabízí a bude nabízet nové obory pedagogické, zdravotnické, technického směru i s vazbou na sousední německé vysokoškolské pracoviště a podobně,“ řekl.

Dodal, že dál hodlají propracovaným systémem stipendií pro středoškoláky a vysokoškoláky i formou náborových příspěvků ve zdravotnictví či školství motivovat zejména studenty, absolventy a mladé lidi, aby v kraji zkusili realizovat své pracovní plány a v budoucnu tady žít se svými rodinami. „Je iluzorní, že jsme schopni zvrátit negativní trend během krátkého období, ale pevně doufám, že se postupně projeví zpomalení úbytku obyvatel, časem i jeho zastavení a ideálně přírůstek s ambicí dosáhnout tohoto zlomu do roku 2030,“ zdůraznil hejtman.