„Do krmelců mohou lidé nosit jablíčka, čerstvé kaštany, žaludy nebo bukvice. Nikdy ale ne sušené, protože ty zvěř velmi špatně tráví. Taky není vhodné nosit do krmelce bílé pečivo. Samozřejmě menší množství není problém. Když budou v korýtku tři čtyři plátky chleba, tak to nikomu neuškodí. Ale ve chvíli, kdy je pečiva moc, tak začne plesnivět," vysvětlil myslivec Ladislav Cinegr.

Důležité je si také uvědomit, co opravdu škodí spárkaté zvěři. „Ideální je jadrné krmivo, bezlepkové. Nejlepší je oves, který obsahuje hodně vlákniny. Vhodná je i kukuřice. Naopak velmi škodí pšenice," řekl Cinegr. V podstatě je pro lesní zvěř vhodné vše, k čemu se dostane sama během roku. „Chleba pro ně není zkrátka přirozený. Nejlepší je vojtěškové seno," sdělil Cinegr.

Lesní zvěř ale nezůstává napospas počasí a přírodě. Myslivci jim do krmelců nosí vše potřebné. „Teď krmíme právě ovsem. V tomto mokrém období, a také na jaře, kdy zpod sněhu vylézá shnilá tráva, dáváme takzvanou letninu. V té je prakticky vše, co roste v létě. Nejvíce zvěři stejně jako člověku prospívá kopřiva, ale my tam přidáváme také maliníky a další letorosty měkkých dřevin. Dále pak celoročně doplňujeme kamennou sůl. Nevadí ani, když dostanou kostky soli, co mívají krávy na pastvách. Sůl prospívá zvěři při trávení. V přírodě jim chybí, proto se také stává, že chodí k silnici, kde olizuje vozovku, což vede k následným úhynům," vysvětlil Cinegr.

Mezi lesní zvěř nepatří jen jeleni, srnky, daňkové nebo mufloni. Myslivci přikrmují i bažanty, koroptve a kachny. „Pro pernatou zvěř připravujeme zásyp, do kterého patří plevy, což je odpad z obilí. Ti mají naopak pšenici rádi a svědčí jim. Navíc se i zabaví při hledání a hrabání. Přidáváme jim také trošku řepy, aby nezmrzla a přitom zajistila vodu. A pro koroptve stavíme boudy, aby se měly kam schovat před dravci," doplnil Cinegr.