Tuto tradici nezastavil ani totalitní režim ani koronavirus. Začínají na Zelený čtvrtek v poledne, kdy zvony odletí do Říma. Nahrazují tak zapovězený zvuk zvonů a zvonků právě svými dřevěnými řehtačkami, které oni sami nazývají dle místní tradice rahtačkami. Končí v sobotu ráno.
Křesťanskou tradici nezastavil ani totalitní režim. Některé z nástrojů jsou opravdovými unikáty, které používali jejich dědové či pradědové. V obci dokonce plánovali sehnat šikovného truhláře a třeba nějaké další řehtačky přidělat. Chodí zásadně chlapci.
„V pondělí doma odpočíváme, bolí nás nohy z chození po vsi,“ říkají společně koledníci.
Letos vyrazili v sestavě Dominik Sarkány, Daniel Sarkány, Martin Hejlek, Ota Krhounek, Matyáš Ouředník, Jirka Jelínek, Radovan Pisár a o rok starší Tomáš Botlík.
Starší kluci jsou mazáci, jdou po deváté. Ti mladší jsou tu letos podruhé a na akci nedají dopustit.
"Zkusili jsme to vloni, je to super nápad a udržení tradice v Šabině. Letos jsem proto neváhal a vyrazil opět," říká svorně dvojice kluků, Matyáš s Jirkou. Po loňské premiéře neváhali letos ani Tomáš s Radovanem. A koledníci mají dobrou zprávu. "Příští rok to vypadá, že přijdou dva noví koledníci, což je super zpráva," konstatuje jeden ze zkušených rahtačů, Ota Krhounek.
Průvod kluků s řehtačkami projde od vrchní kapličky k té spodní. Aby je slyšela celá Šabina neváhají se během pochodu rozdělit na tři skupiny a poté se zase spojit. Na otázku, zda se někdy báli, že se nesejdou, kluci říkají, že jednou.
Bylo to předloni v době covidu, to jsme nevěděli, co bude, co zakáží nebo povolí. "Nakonec nás bylo myslím pět a tradici jsme tak nepřerušili," vzpomíná Dominik.
Zvuk řehtaček prý také vyhání nečisté síly z domů a stavení. Tak až půjdou řehtači kolem vašeho domu, nezapomeňte otevřít okno, aby zvuky jejich nástrojů dolehly do všech koutů.
