„Právě před Vánocemi se vláda usnesla na značném omezení spotřeby elektrického proudu, veřejná osvětlení mají být používána jen na hlavních a průjezdových cestách. U nás bylo rozhodnuto vypínat vždy polovinu veřejného osvětlení a za jasných měsíčních noci nesvítit vůbec,“ zapisuje kronikář a vysvětluje důvod: „Byl naprostý nedostatek elektrické energie, tu nám museli dodávat z NDR, jinak by naše továrny nemohly pracovat.“

Děti v roce 1971 v Boněnově onemocněly průjmem, úplavicí. „Okresní hygienická stanice nařídila přísnou karanténu. Do školy chodily pouze děti z Michalových Hor a Výškova. Zajímavostí je, že děti postižených rodin, které chodí do školy v Plané, v karanténě nebyly. Sotva skončila tato epidemie, onemocněla učitelka Fišerová.“

Záběry z prostor rekonstrukce v mateřince Prokopa Velikého v Tachově. Snímky jsou z různého časového období stavebních prací.
Trápení s rekonstrukcí: mateřinka je dál bez kuchyně i jídelny, podívejte se

Vojtěch Válek dále zapisuje: „Těsně před volbami se u nás objevila asijská chřipka A2-Hongkong a to ve značné síle i rozsahu. Patrně sem byla zavlečena návštěvníky z východního Slovenska. Jen o volbách bylo nemocno 28 dospělých a asi 12 až 15 dětí. Horečky dosahovaly 40 °C. Michalovy Hory byly prvním ohniskem chřipky v Čechách. Na Slovensku dosáhla prudké epidemie.“

Podle kroniky byli lidé vůči politickým událostem u nás i ve světě téměř, někdy i zcela lhostejní. „Všímají si hlavně zábavných pořadů televize, kolik budou brát zálohy a doplatků. Scházejí v sobotu a v neděli v hospodě, často i ve všedních dech, pijí výhradně pivo, tutam grog, čaj s rumem.“

Extrémní bylo před padesáti lety i počasí. „Letošní červenec byl mimořádně horký a byl nejteplejším červencem od roku 1832 tedy za posledních 139 let. Také srpen měl svůj primát, za posledních 100 let byl nejsušším srpne na našem území a v celé střední Evropě. První ranní mrazík byl už 7. září.“