Na území lázeňského města Karlovy Vary v současné době dohlíží na bezpečnost obyvatel 52 kamer. Ty jsou umístěny především na místech, kde je velká frekvence lidí. Vedle dopravního terminálu Městské tržnice jde o nejrušnější ulice, ale i prostory před školami, veřejné areály, kterými jsou Rolava, Meandr a nově i Náplavka.
Jak ale upozorňuje mluvčí karlovarského magistrátu, město není jediným subjektem, které kamerové systémy využívá. „Kamerové body bývají umístěny i na dálnicích, u obchodů, bankomatů, čerpacích stanic, ale třeba také u bytových nebo rodinných domů,“ připomíná mluvčí radnice.
V souvislosti s pokrokem moderní doby není právě nic mimořádného, že si i řadový majitel nemovitosti pořídí pro ochranu svého majetku kameru. „Pokud jde o bytové domy a veřejné prostory, správce potřebuje záznam dle směrnice GDPR,“ pokračuje Kopál.

Velitel Městské policie Karlovy Vary Marcel Vlasák doplňuje, že legislativa skutečně už v některých oblastech zvolnila natolik, takže například u SVJ (společenstva vlastníků jednotek – poznámka redakce) už není třeba registrace kamerového systému bytovém domě. „Za určitých podmínek lze sledovat i veřejný prostor v rozsahu nezbytném pro ochranu majetku,“ poznamenává velitel Vlasák.
Podle něho karlovarská městská policie v poslední době instaluje více stacionárních kamer, které tvoří takzvaná kamerová hnízda. „O co konkrétně jde? Doba, kdy jsme instalovali přehledové kamery, které se otáčejí v předem nastavených prepozicích, odezněla, a dnes je spíše trend tyto kamery propojovat se stacionárními, které vytvoří ono hnízdo a sledují zájmovou oblast nepřetržitě. Proč? Na tyto kamery právě „navěsíte“ analytické funkce, které umožní rozpoznávat objekty dle barvy, velikosti, detekovat odložené předměty nebo projíždějící registračních značek vozidel. Přehledové kamery pak mohou reagovat na detekce stacionárních,“ uvádí velitel strážníků.
První testy tohoto systému již má městská policie za sebou. Zatím jde podle Vlasáka o nesmělé začátky, protože aby vše správně fungovalo, je potřeba pochopitelně kvalitní hardwarovou a především softwarovou platformu, což není zrovna levné. „S legislativou tedy aktuálně problémy nemáme, interní předpisy jsou nastaveny v souladu s ní a systém je zabezpečený s tím, že veškeré přístupy do něj jsou logovány pod konkrétní identitou, která nesmí být sdílena,“ uklidňuje velitel Vlasák.

Karlovarští strážníci mají navíc k dispozici další kamery s on-line přenosem na operační a informační středisko ve svých služebních vozech. „Aby řídící centrum mělo okamžitý přehled o situaci v případě zákroků, strážníci používají osobní kamery a nyní testujeme portál Bezpečí, který umožňuje snímat obraz z místa události telefonem oznamovatele přímo na operační středisko,“ uzavírá Vlasák.
A zda má existence kamer vliv na kriminalitu ve městě a zda se lidé díky nim cítí bezpečněji? „Kamery mají obecně dva efekty - na kriminalitu, preventivní a důkazní. V oblasti sledované kamerami si většina pachatelů daleko víc rozmýšlí, jestli něco spáchat, když kamerový systém může napomoci jeho dopadení a posloužit jako důkaz jejich protiprávního jednání. Mimochodem, Policie České republiky náš kamerový systém často a s úspěchem používá při vyšetřování, Městská policie Karlovy Vary s ní má uzavřenou smlouvu a poskytuje jí zajištěný přístup k systému. Ale přesto to nemusí znamenat, že díky kamerám se automaticky sníží obecně míra kriminality, ne všechna kriminalita se totiž děje ve veřejném prostoru, na ulici,“ říká mluvčí radnice.
Jak připomíná, pocitem bezpečnosti Karlovaráků se městská policie zabývá i na portálu Prevence kriminality, kde jsou zveřejněny také výsledky posledního průzkumu. Ten se zpracovával vloni a opět se ukázalo, že nejméně se lidé cítí bezpečně v Rybářích (Deník o tom informoval). „Obecně se dá říct, že lidé vždy oceňují, když se v lokalitách, které považují za rizikovější, objeví kamery. Několikrát jsme tak i přímo reagovali, když z některé lokality začaly přibývat stížnosti na veřejný pořádek, ať už jde o Sokolovskou ulici v Rybářích, dolní Drahovice nebo Meandr,“ dodává Kopál.