Přízemní ozon je zdraví škodlivý, zejména pak v kombinaci se smogem. Nejhorší situace může být ve velkých městech, kde se na špatném ovzduší navíc podílejí výfukové plyny.

Podle odborníků působení přízemního ozonu poškozuje a dráždí hlavně sliznice dýchacího ústrojí, horních i dolních dýchacích cest a očí. Vysoká koncentrace škodí i rostlinám a zvířatům. „Pracoval jsem u garáže a náhle se mi udělalo nevolno. Vyhledal jsem lékaře, kde v podstatě na nic nepřišli. Dospěli jsme ale k tomu, že na mě zapůsobila přítomnost přízemního ozonu,“ poukázal Pavel Holan ze Sokolovska. Podle oslovených lékařů může být přízemní ozon opravdu nebezpečný. V závislosti na jeho koncentraci a hloubce nádechu totiž klesá kapacita plic. Přízemní ozon ohrožuje nejvíce pacienty s chronickými chorobami dýchacího ústrojí, kteří se potýkají s průduškovým astmatem, chronickou obstrukční plicní nemocí, pacienty s nádorovým onemocněním dýchacího ústrojí, s dechovou nedostatečností, s vazivovým poškozením plic a pacienty s chronickými srdečními nemocemi spojenými s chronickou dušností.

Vyšší koncentrace může ohrozit i malé děti a je riziková i pro těhotné ženy.

Zvýšenou přítomnost přízemního ozonu zaregistroval i pozorovatel počasí z klimatologické stanice v Šindelové Rudolf Kovařík. Toho překvapilo, že se objevuje i ve vyšších polohách. „Přízemní ozon se přitom v uplynulých letech objevoval v regionu spíše v nižších polohách. Nyní jsme ho zaznamenali i v horských městech, například na Božím Daru, v Kraslicích nebo Nejdku. Jeho tvorbě napomáhá nadprůměrně teplé počasí,“ uvedl Kovařík.

Karlovarský kraj podle jeho slov má za sebou dynamický vývoj počasí. „Teplotně je o dva stupně vyšší teplota než obvykle. Nicméně počasí je zajímavé tím, že na některých místech registrujeme vydatné srážky, jinde nespadla ani kapka a na horách se místy objevilo krupobití,“ dodal. Teploty se podle meteorologů v kraji mírně sníží. O víkendu lze očekávat i dešťové přeháňky. Koncentrace přízemního ozonu se tak sníží.

Přízemní ozon:

Patří mezi silně dráždivé látky. Vzniká v ovzduší reakcí uhlovodíků a oxidů dusíku při intenzívním slunečním záření. Je také důsledkem rostoucí automobilové dopravy a spalování fosilních paliv.

Působí především na plicní tkáň a sliznice. Způsobuje pálení očí a nosu, kašel, bolest hlavy a pocit tlaku na hrudi.