Obcím patří v Chevaku téměř 70 procent akcií, zhruba 28 procent akcií drží německá společnost Gelsenwasser AG, zbytek drobní akcionáři.

Němci zmíněný podíl ve společnosti získali v roce 1998 za zhruba 290 milionů korun. Následujících 20 let inkasovali na dividendách téměř celý zisk, který společnost vygenerovala. Umožňovala jim to smlouva o spolupráci uzavřená mezi společností NGW Duisburg, tedy předchůdce Gelsenwasser AG, a představenstvem společnosti. Součástí smlouvy o spolupráci byl mimo jiné způsob vyplácení dividend ze zisku společnosti, a to až do roku 2018.

Německý akcionář díky držení tzv. prioritních akcií (tento typ akcie umožňuje přednostní výplatu dividendy - pozn. red.) vyinkasoval do roku 2018 přes 330 milionů korun. Naproti tomu obce s největším akciovým podílem se musely oproti tomu spokojit s „drobnými“. Například Cheb, po Gelsenwasser druhý největší akcionář (17,3 procenta) utržilo 6,1 milionu korun, Mariánské Lázně, druhý největší obecní akcionář (14,8 procenta) pak 5,8 milionu korun, Aš (10,2 procenta) zhruba 4 miliony korun a Františkovy Lázně (10,1 procenta) 3,4 miliony korun. Tato čtyři města přitom drží více než 50 procentní podíl ve společnosti a disponují tak kvalifikovanou většinou pro rozhodování na valných hromadách, kde se schvalují klíčová rozhodnutí pro společnost, například právě výplata zisku.

Kromě získaných 330 milionů korun na dividendách německému akcionáři několikanásobně narostl tržní podíl na akciích firmy. Společnost za uplynulých dvacet let totiž výrazně zbohatla díky vloženým investicím ze strany obcí, které postupně rozšiřovaly svoji vodohospodářskou infrastrukturu. Zatímco v roce 1998 se tržní hodnota společnosti pohybovala kolem 600 milionů korun, dnes se odhaduje až ke dvěma miliardám. A to právě díky nově nabytému majetku, který do společnosti vkládaly celé roky výhradně obce.

„Obce vkládají celá léta do společnosti majetek a zvyšují tak její hodnotu. Ale nejen sobě, ale i německému akcionáři, který se na zhodnocení firmy kromě počátečního vkladu již dále nijak nepodílí. To ale není spravedlivé a takto to dále nejde,“ upozorňuje starosta Františkových Lázní Jan Kuchař. Podle něho už není žádný důvod, aby klíčovou infrastrukturu obcí z jedné třetiny vlastnil zahraniční investor.

CHEVAK je podle Kuchaře jedinou vodohospodářskou společností v ČR, kam obce vkládají svůj majetek za symbolickou cenu, aniž by za svoji investici dostali odpovídající podíl na akciích. „Ke skutečnému vkladu majetku do společnosti za úpis akcií je potřeba, aby s takovým rozhodnutím souhlasilo 75 procent kvóra ( nejnižší počet členů nějakého orgánu, aby byl usnášeníschopný - pozn. red.) na valné hromadě. Pak by se podle vložených investic měnil podíl jednotlivých akcionářů. Němci však disponují 28 procentním podílem, což jim na valné hromadě stačí k blokaci takového rozhodnutí, i kdyby to chtěly všechny obce. A ony to chtějí, neboť stejně postupují obce v jiných vodárnách v zemi. Pokud by si chtěl německý akcionář udržet svůj podíl, bylo by férové, aby majetkové vklady obcí finančně kompenzoval,“ říká Kuchař.

Společně s chebským starostou Antonínem Jalovcem ho starostové pověřili k vyjednávání o odkupu německého podílu. „Dali jsme německému akcionáři konkrétní nabídku a čekáme na odpověď,“ potvrzuje starosta Jalovec. „Akcie mohou vykoupit od německého partnera obce nebo také přímo samotná společnost,“ dodává.

Kuchař s Jalovcem cítí při vyjednávání o odkupu německých akcií silnou pozici, kterou vytvořila vzácná shoda drtivé většiny starostů napříč politickým spektrem, jak se společností Chevak Cheb naložit do budoucna. „Řadu změn jsme už realizovali. A to zejména úpravou stanov na valné hromadě v červnu 2019," uvádí Jalovec.

Dvoučlenné představenstvo, které z pozice předsedy řídil výhradně zástupce německého akcionáře, nahradili tříčlenným. Dvě místa patří nyní obcím, jedno místo německému akcionáři, rozložení tedy odráží akcionářské podíly. Obce tak nyní mají po letech rozhodující slovo.

"Do dozorčí rady se vrátili zástupci malých obcí, které dohromady drží přes 15 procent akcií,“ upřesňuje Kuchař. „Na valné hromadě 2020 jsme schválili vznik fondu obnovy, na který jsme převedli cirka 250 milionů korun z účtu nerozděleného zisku. Za obce jsme tím dali najevo, že tyto peníze nechceme v budoucnu vyplácet, protože byly již ve společnosti v předchozích letech investovány do obnovy majetku. V případě rozhodnutí o jejich vyplacení by si společnost musela brát vysoký úvěr, což by se v konečném důsledku mohlo promítnout do neúměrného zdražení cen vodného a stočného, což rozhodně nechceme připustit,“ uzavírá Jalovec.