Obec Bezvěrov spolu s Českou astronomickou společností využila vysílač i jako nejvyšší sluneční hodiny na světě. Ukazují od 10 do 14 hodin na ciferníku z dvoumetrových římských číslic. Ty jsou z plechu a tvůrci hodin je rozmístili na okolních polích. Nejpřesněji hodiny ukazují čas právě teď v období rovnodennosti.

Vysílač Krašov u severoplzeňského Bezvěrova je nejvyšší stavbou v kraji, druhou nejvyšší v republice a teď mu patří další prvenství.

Stožár vysoký 342 metrů se totiž stal největšími slunečními hodinami. Nejen v České republice, ale na světě. Dosud nejvyšší sluneční hodiny v indickém Džájpúru trumfl český vysílač o více než tři sta metrů.

Na poli podél silnice vedoucí k vysílači stojí velké římské číslice deset až dvanáct, pod vysílačem čeká na turisty nové odpočívadlo s informační tabulí.

NÁPAD Z NEBE

Nápad se zrodil v hlavě Václava Sidorjaka z Manětína. Létá na motorovém padáku, z výšky fotografuje krajinu a při jednom přeletu nad vysílačem si nemohl nevšimnout jeho dlouhého stínu. „Od nápadu dodnes uběhly přibližně dva roky, nejnáročnější byl poslední půlrok, kdy se vyráběly číslice a posezení a vše bylo třeba stihnout kvůli dotacím,“ popsal muž.

Václav Sidorjak pak oslovil bezvěrovského starostu Jana Matouška a do přípravy projektu se s nadšením zapojila také západočeská pobočka České astronomické společnosti. Bezvěrov totiž leží v Manětínské oblasti tmavé oblohy, jedné ze tří českých oblastí, kde mají hvězdáři ideální podmínky pro pozorování noční oblohy. Oblast oficiálně existuje od září 2014 a s nápadem na její vyhlášení tehdy přišel také Václav Sidorjak. Deset obcí z Plzeňského a Karlovarského kraje se spojilo a na Manětínsko začali za tmou jezdit profesionální astronomové i laici z celé republiky. Od včerejška mohou jezdit i přes den, ovšem pokud nebude pod mrakem. Tehdy hodiny samozřejmě nefungují.

O REKORD NEŠLO

„Nešlo o to, vytvořit rekord,“ poznamenal včera starosta Bezvěrova, „ale jsme rádi, že se obce i Manětínská oblast tmavé oblohy díky hodinám zviditelní. Zároveň je ale v dnešní době, kdy každý někam chvátá, bereme také jako symbol. Můžete se tady zastavit a na vlastní oči vidět, jak ubíhá čas a zamyslet se,“ řekl Jan Matoušek.

PRAVÝ SLUNEČNÍ ČAS

Hvězdáři berou bezvěrovské hodiny jako doplněk oblasti tmavé oblohy. Slavnostní spuštění naplánovali na včerejšek – byl první jarní den a hodiny právě v období kolem rovnodennosti měří nejpřesněji. Neznamená to ale, že na číslovku XII dopadne stín obří rafičky přesně v poledne. „Podle pravého slunečního času je poledne ve dvanáct hodin, sedm minut a devět vteřin,“ vysvětlil místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar poznamenal, že je třeba obdivovat naše předky, kteří kdysi dokázali sluneční hodiny sestrojit a postupně zlepšovat. „Neměli bychom na to zapomínat. Tyto sluneční hodiny se nedají přehlédnout a já si myslím, že se to brzy projeví a stane se z nich velká turistická atrakce,“ řekl Grygar. Bezvěrov a okolní obce doufají v totéž.