Kliknutím zvětšíteDesítky tisíc dětí po celé republice nemají na školní oběd peníze. Těm sokolovským pomáhají přímo jejich sousedé. V zádech nemají žádnou neziskovku ani vládní program, jen svou srdečnost a sociální sítě.
Dárci se sdružují ve skupině Náš Sokolov - Sokolováci Sokolovákům na sociální síti facebook. Její administrátor Adam se rozhodl pomáhat poté, co se doslechl o příběhu jedné žákyně místní základní školy. „Chodila s družinou na oběd, ale jídlo neměla zaplacené. Takže tam seděla se spolužáky a hladová se dívala, jak ostatní obědvají,“ vypráví. „V podstatě hned jsme se s manželkou rozhodli holčičce obědy zaplatit,“ doplňuje.
Nebyla to první zkušenost manželů s pomocí, deset let financovali vzdělání chlapci v Keni. Chudoba českých dětí je překvapila, případů na jedné jediné škole bylo hned několik. „Takže jsme se rozhodli zkusit najít další lidi, kteří by chtěli pomoci,“ popisuje Adam. První dárce našli mezi spolufarníky husitské církve, nakonec vyzkoušeli i sílu facebooku a výše zmíněnou skupinu. Nápad se povedl. „Nakonec se paradoxně stalo, že mi došly děti. Zájem byl velký, na jedno dítě tak pět zájemců,“ usmívá se.
Rodiny, které potřebovaly pomoci vybírala přímo paní učitelka, která děti i jejich sociální situaci dobře znala. Dárci poté přímo na účet školy zaslali obnos, který pokryl výdaje na obědy.
Aktivita skupiny se po sociální síti brzy rozšířila i mezi ostatní Sokolovany. Ne vždy se ale dobrý úmysl setkal s pochvalou nebo alespoň pochopením. Někteří lidé rodiče kritizovali a naznačovali, že si pomoc nezaslouží. „Měli byste rodiče raději učit finanční gramotnosti. Je hezké, že dětem budete platit jídlo ve škole, ale pokud si rodiče budou kupovat cigarety, kupovat nesmyslné věci, nebo si brát nesmyslné půjčky pro věci, co nepotřebují, tak ty děti budou mít stejný návyk od nich, což už značí začarovaný kruh,“ poznamenává například uživatel facebooku Zdeněk. Jiní neváhali vynášet i ostré soudy, třeba nad tím, že jim konkrétní podpořené samoživitelky nepřipadaly podle fotek dostatečně chudé, protože měly upravený účes a neroztrhané oblečení. Podle Adama ale od toho skupina není. „Nejsme sociální poradna, ani nesoudíme rodiče. Pouze řešíme konkrétní problém, který se nás dotkl,“ říká. Připouští ale, že ho překvapilo, nakolik složitá situace rodičů může být. „Zjistili jsme, že všechny podpořené děti měly jedno společné. Jejich rodiče nějakým způsobem vypadli z hledáčku státní podpory, protože pracovali, některé maminky měly dokonce dvě zaměstnání. Kdyby byly nezaměstnané, naopak by dosáhly na řadu dávek, které by pomohly zafinancovat i obědy,“ domnívá se Adam.
Společné úsilí Sokolováků ale přerušil po roce a půl covid, který naboural školní docházku a také změna působiště styčného důstojníka – paní učitelky, která žáky vybírala. Skupina ale ve svém úsilí hodlá pokračovat, hned jak se situace ve školách vrátí do normálu. „Proto budu rád, pokud se k nám přidají i další lidé. Věřím, že jsme schopní začít pomáhat zase ze dne na den,“ uzavírá Adam.
Problematice vyloučení některých žáků kolektivu ze školní jídelny se věnuje Ministerstvo práce a sociálních věcí i řada neziskových organizací. Podle organizace Women for women si oběd nemůže dovolit až sto tisíc českých dětí. I kvůli pandemii to může být ještě horší. „V současné době řeší existenční problémy i lidé, kteří před pandemií nouzí netrpěli. Na jejich psychiku pak taková situace působí ještě citelněji, protože neumějí nebo se stydí říci si o pomoc,“ vysvětluje Jana Skopová, manažerka projektů organizace Women for Women a Obědů pro děti. „Už v průběhu prvního nouzového stavu jsme během května a června dostávali zprávy ze škol, že v příštím školním roce poroste počet dětí, kterým bude potřeba pomoci. To se bohužel potvrdilo,“ uzavírá Skopová.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
