A výsledek? Po často urputném bádání v sobotu otevřeli zajímavou naučnou stezku, která mapuje především hornickou činnost a také stavby, které vybudovali tehdejší patrioti. Škola navíc vydala vlastní publikaci, kde shromáždila množství historických dat.

„Oloví mělo z hlediska historie tu smůlu, že bylo původně osídleno německým obyvatelstvem a v novodobých dějinách bylo téměř vysídleno a následně se sem stěhovali lidé z rozličných koutů tehdejšího Československa. S obyvatelstvem samozřejmě odešly i dějiny," uvedl učitel Josef Sekyra, který je autorem materiálu, jenž bude v Oloví sloužit i ve výuce. „Cílem bylo, aby děti poznaly místo, kde vyrůstají a žijí," poznamenal. Pátrání po historii bylo podle jeho slov velmi těžké. „Většina písemných pramenů byla tehdejším režimem zničena nebo se nalézají za hranicemi." I tak se ale podařilo shromáždit řadu důležitých informací, především díky regionálním historikům.

V sobotu škola slavnostně otevřela zajímavou naučnou stezku, která turisty provede po širokém okolí. Jednotlivé zastávky jsou označeny informačními cedulemi. „Ty jsou zaměřeny na tradiční hornickou činnost, především z období středověku, a dále na stavby, které postavili místní," řekla ředitelka olovské základní školy Ivana Pečenková. V sobotu si premiérovou prohlídku stezky nenechalo ujít i přes nepřízeň počasí na šest desítek lidí.

Stezka nabízí úseky dlouhé 1,5, 2,5 a 5,5 kilometru. Všechny úseky stezky pak končí na Šibeničním vrchu, kde bude zřejmě už na konci roku stát unikátní rozhledna ve tvaru cibule.

Na trase lidé obdivovali například geologické metamorfózy, tedy pozůstatky po dolování olověné rudy, zastavili se i u štoly uzavřeného dolu sv. Anny, který byl ve středověku jedním z největších v regionu. „O historii města se zajímám, ale netušil jsem, že máme až tak bohatou historii. Oloví bylo centrem průmyslu, škoda že tomu tak není i dnes. Nicméně stezka je zajímavá a určitě si ji projdu znovu," řekl Lukáš Kričfaluši z Oloví.