Mapování možností kolem uspořádání lidového hlasování potvrdil starosta Ostrova Jan Bureš. „Na poslední radě města jsme schválili usnesení, kterým pověřujeme tajemnici, aby nám zpracovala podmínky, za nichž by se dalo vypsat obecní referendum,“ říká. V Ostrově se dosud žádné referendum nekonalo, důkladná příprava proto bude nutná. „Potřebujeme znát všechny podrobnosti, abychom neudělali nějakou chybu. Nevylučuji, že někdy v následujících měsících bychom v Ostrově udělali referendum,“ doplňuje.

Obyvatelé Ostrova by rozhodovali o tom, zda město posvětí žádost o změnu územního plánu, který pro své cíle potřebuje developer. V areálu bývalé Škodovky chce stavět halu o výšce 22,5 metru, vydané stavební povolení má ale podle Bureše jen na 15 metrů. Zamýšlenou výšku obyvatelé města kritizují, vadí především to, že by byla vyšší než sousední stavba, takzvaná Rudá věž smrti, upomínka na komunistickou totalitu. Proti záměru se vyslovil před časem i Národní památkový ústav. „Předložený záměr není z hlediska památkové péče akceptovatelný. Zásadně negativně by ovlivnil prostředí národní kulturní památky a její pohledové společenské uplatnění,“ vyjádřil se úřad. Rudá věž smrti je jednou z lokalit Hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří zapsaného do seznamu UNESCO.

Snahy o uspořádání referenda společnost Pannatoni, která chce haly stavět, nevítá. „Mrzí nás, že se změna dílčího technického parametru budovy ve schválené průmyslové zóně, bez výrazného dopadu na občany Ostrova, řeší referendem, které jen odpůrce a příznivce změny polarizuje,“ myslí si Pavel Sovička, generální ředitel společnosti Panattoni pro ČR a Slovensko. Případné rozhodnutí zastupitelstva o jeho vyhlášení, stejně jako naložení s případným výsledkem, ale hodlá respektovat.

Případné zamítnutí projektu vidí Sovička spíše jako chybu, která může město připravit o nové možnosti. „Hala A vznikne určitě. Nyní se jen řeší, zda limity zástavby umožní sofistikovanější provoz s využitím nejmodernějších technologií, nebo standardní skladovací halu bez přidané hodnoty,“ myslí si. „Pokud se nám nepodaří získat možnost stavět do výše 22,5 m, budeme výstavbu, v současně povolené výšce, nabízet zájemcům o standardní haly, čímž bohužel pro Ostrov ztratíme šanci získat některou z inovativních a technologicky náročných firem,“ doplňuje ředitel.

Podle společnosti jsou výškové sklady a výrobní věže trendem. Zároveň jsou to ale natolik finančně náročné projekty, že se do nich pouští jen významní investoři, kteří pak na místě zůstávají i desítky let, aby se jim vložené prostředky vrátily zpět. „Mají logicky i zájem rozvíjet své okolí a limituje se tak riziko, že svou činnost po pár letech přesunou jinam. Společnosti, které využívají standardizované haly, se sice snáze hledají, ale současně snáze mění lokality. Mrzí nás, že by se Ostrov mohl připravit o možnost získat jednoho ze světových top technologických hráčů určujících moderní trendy,“ dodává Pavel Sovička.