Postupem času tak vznikaly opravdové louky s podobným příběhem jako ty u Capartic na Domažlicku. Největšího rozmachu dosáhla luční společenstva od 18. do počátku 20. století. Po druhé světové válce ale louky trpěly přeoráváním, melioracemi a chemií. Ušetřeny nevhodných zásahů zůstaly jen ty nejhůře dostupné, často silně podmáčené nebo naopak svažité podobně jako Capartické louky.

Krása Capartických luk

Zdroj: Youtube

Dodnes zde roste celá řada ohrožených a vzácných druhů rostlin jako je mochna bahenní, kozlík dvoudomý, hadí mord nízký nebo lýkovec jedovatý. Roste tu také vzácná orchidej vemeník zelenavý či prstnatec májový.

Kde kvete louka, létají také motýli. Nejčastější bývá modrásek jehlicový, o něco větší okáč bojínkový. Štěstí ale třeba budete mít i na ohniváčka modrolemého nebo otakárka fenyklového. Ten patří mezi naše největší motýly, rozpětí křídel může mít 4 až 5 cm.

Příběh Capartických luk je také v připomínání historie, kdy místní obyvatelé uměli dovedně využívat vodu k pohánění strojů.