I když i na letošek je naplánována další oprava některých objektů, které jsou součástí chátrajících Lázní Kyselka, letos to bude obzvláště těžké. Říká to Miroslav Perout, výkonný ředitel obecně prospěšné společnosti Lázní Kyselka, která je závislá na dotačních programech a jiných příspěvcích a kvůli všeobecným škrtům je to doslova boj o každou korunu.

Lázně Kyselka se skládají z mnoha objektů, každý přitom potřebuje náročnou rekonstrukci. Laik by řekl, že oprava lázní skáče z jednoho domu na druhý, aniž by bylo něco hotovo. "Ano, opravdu to tak může vypadat. Jenomže pokud bychom se věnovali jen jednomu objektu, další by nám mezitím mohl spadnout. Pracujeme tak na několika částech najednou. Prioritou je proto zajištění střech, aby do domů nezatékalo a nedocházelo k jejich další devastaci. Vzhledem k tomu, že peněz není tolik, nejsou opravy až tolik patrné," říká výkonný ředitel s tím, že pokud bude příjem financí takový, jako doposud, výsledný efekt bude znatelný až za mnoho let. "Právě v pondělí 31. ledna jsem podával žádost o dotace z programu Havarijní fond ministerstva kultury. Doufám, že budeme úspěšní. Jsme rádi za každou korunu z jakéhokoliv programu. Občas brblám, že dostaneme málo, ale když se podívám, že některé památky v České republice jsou na tom ještě hůře, můžeme být rádi i za to málo," konstatuje Perout.

Prameny
Prameny, které byly nejzadluženější obcí v Česku, už mají peníze

V současné době se v Kyselce rekonstruuje především Ottův pavilon, Jindřichův dvůr, Lázeňská jídelna, Vila Vilemína a Mattoniho vila. Na střechu Jindřichova dvora se těsně před Vánoci, konkrétně 21. prosince, slavnostně vrátila zinková věžička. Jen vrcholová hrotice stála 280 tisíc korun a práce na ní trvaly tři roky. "Původní věžička byla z větší části ze zinku, částečně z olova. Kvůli slunečnímu záření, které působilo na olovo, docházelo k její devastaci a hrozilo její zřícení. Věž se podařilo asi tak z padesáti procent zachovat, zbytek je kopie. Vrcholová hrotice, na které kdysi byla vlaječka s iniciály Heindricha Mattoniho s datem 1893, je celá nová. V 80. nebo 90. letech minulého století ji kdosi odvezl do šrotu poté, co delší dobu ležela sejmutá dole na zemi," upřesňuje ředitel, podle něhož pokračující oprava věže na Jindřichově dvoře v loňském roce stála 1,1 milionu korun.

Náročné restaurátorské práce se zinkem pro Lázně Kyselka provádějí speciální řemeslníci - pasíři a klempíři ze Společnosti Petra Doudy a Ivana Housky. "Naše spolupráce začala už před lety, kdy jsme se v Praze potkali na jednom odborném semináři, kde přednášel Ivan Houska. My tehdy měli před sebou komplikovanou opravu zinkové orlice z Kyselky a nevěděli si s tím rady. Oni tenkrát přijeli, ale nebylo to hned, protože takových řemeslníků, je u nás málo. Ujali se restaurování orlice a následně i dalších soch, například i z Ottova pavilonu, které jsou zatím sejmuty a místěny v Mattoni muzeu," popisuje Perout.

Právě i Ottův pavilon, který se skládá z pěti části, je dalším objektem, na němž se neustále pracuje a práce budou zřejmě trvat ještě mnoho let. "V současnosti máme hotovy střechy na čtyřech částech, mezi nimi je i kolonáda. Poslední, který nám zbývá, je Lázeňský dům. Jen vloni přišly záchranné práce na pavilonu na 2,3 milionu korun," vysvětluje Perout.

Dominik Jandl
Lidé z Karlovarského kraje dál odcházejí, ale pomalu přibývají i navrátilci

Ročně by obecně prospěšná společnost potřebovala, aby se někam pořádně pohnula, zhruba 12 milionů korun, k dispozici mívá kolem 9 milionů. 4,2 získala vloni od ministerstva kultury, Mattoni 1873, která patří mezi zakladatele organizace, dala 4,5 milionu, Karlovarský kraj pak 350 tisíc. "Na letošek už máme nasmlouvané tesaře a další řemeslníky, a tak doufám, že v obnově budeme pokračovat úspěšně i letos," svěřuje se výkonný ředitel obecně prospěšné společnosti.

I když jdou práce pomalu, Lázně Kyselka má své vize, které by mohly být reálné. "K našim cílům do konce příštího roku je obnova a následné zprovoznění Lázeňské restaurace, dokončení rekonstrukce Mattoniho expedice na hasičskou zbrojnici, kde má být i multifunkční sál, a zahájení regenerace veřejných prostor nábřeží řeky Ohře. Od podzimu roku 2020 pracujeme i na architektonickém územním generelu areálu. Již brzy se tak bude moci veřejnost atraktivní formou názorně seznámit s budoucí podobou i způsoby využití celého areálu, a i s podobou nových webových stránek,“ uzavírá.

Ilustrační foto
Obec Hory se dočkala. Soud se bude zabývat její žalobou na krajský úřad

Počátky lázeňství v Kyselce spadají do roku 1829, plný rozvoj nastal za Heindricha Mattoniho v letech 1873 až 1910. Vznikly tam nové lázeňské budovy, kolonáda, lesní promenády, pravidelné železniční spojení. Léčilo se tam až 700 pacientů ročně. Lázeňský turismus i noblesu lázeňské společnosti ale rozdrtila 1. světová válka. Po roce 1948 lázně ještě sloužily svému účelu, pak se staly dětskou lázeňskou léčebnou. V 90. letech majetek lázní měnil různé majitele s pochybnými záměry. Nakonec lázeňská funkce Kyselky v důsledku nezdařené privatizace zanikla.

Památkový areál bývalých městských lázní zahrnují tyto objekty: Mattoni vila č.p. 76, Lázeňská restaurace č.p. 75, Ottův pavilón č.p. 74, Jindřichův dvůr č.p. 73, Švýcarský dvůr č.p. 37, vila Vilemína č.p. 47, Mattoni expedice č.p. 52, Správa lázní č.p. 36 a vila Aligria č.p. 28. Součástí je i obnova lázeňských parků, zahrad. Plánuje se obnova nábřeží a také vybudování inženýrských sítí.