„Kroupait a horákit jsou druhotně vzniklými minerály uranu. Třetí minerál, který byl zmíněn na webu muzea, je nicméně dlouho známý sirník antimoničitý neboli minerál antimonit. Zatímco první dva jsou přírůstky do mineralogického systému jako takového, vzorek minerálu antimonitu z Jáchymova je výjimečný tím, že se na jáchymovských žilách, je potvrzen pouze z historických nálezů na žíle Hildebrand, vyskytuje extrémně vzácně,“ uvedl Jakub Plášil z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Každý z minerálů má své vlastní místo nálezu. „V případě vzorku horákitu se jedná o velmi starý nález, pocházející pravděpodobně ze druhé poloviny 19. století, který byl nově identifikován revizí soukromé sbírky, ve které byl vzorek dlouhodobě uchován,“ řekl Plášil. A dodal, že vzorky kroupaitu byly nalezeny nedávno, tedy v letech 2004 až 2005, v jáchymovském podzemí.

„Oba dva vzorky pocházejí z podzemí důlních děl. Zatímco horákit je svým vznikem vázán na zvětrávací procesy, kroupait vznikl až po opuštění důlního díla a zvětrávání obnažené žíly v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí,“ vysvětlil Plášil. Nalezené minerály jsou zvláštní i přesto, že se na jejich vzniku nijak nepodílela radiace.

„Samozřejmě jsou zvláštní zejména tím, že Jáchymov si tak drží světové prvenství, byly zde poprvé popsány. Zvláštní jsou i charakteristickou kombinací prvků, kroupait obsahuje kromě uranu i draslík a olovo. Takových minerálů není mnoho. Horákit obsahuje bismut, což je velmi charakteristický prvek jáchymovských žil,“ popsal Plášil.

Naopak významnou roli ve vzniku minerálu hraje intenzívní těžba uranu, díky které bylo vyrubáno ohromné množství důlních děl, a právě z nich pochází velké objemy vytěženého materiálu.Tato důlní díla jsou díky vhodnému prostředí ideální pro vznik nově tvořených minerálů.

Jáchymov je všeobecně velmi plodným místem vzniku různých minerálů. V současnosti je z okolí Jáchymova známo přes 430 minerálů, z toho bylo 52 poprvé na světě nalezeno a popsáno právě v Jáchymově. Zajímavostí ale je, že si minerál můžete vytvořit i doma. „Jedná se o syntetickou anorganickou sloučeninu. Například pentahydrát síranu měďnatého. Vypěstujete si ho doma na topení odparem z roztoku. Ale také jej můžete nalézt v přírodě, vzniklý přírodními procesy. Pak se jedná chemicky a strukturně o tutéž látku, ale nyní se už jedná o minerál zvaný chalkantit,“ dodal závěrem Plášil.