Bylo by podle vás vhodné opět zavést povinnou vojenskou základní službu?

Přestože takové hlasy zazněly i od těch současných vysokých představitelů Ministerstva obrany, nepovažoval bych to za nejlepší řešení. S největší pravděpodobností by to vyvolalo ponejvíce odpor u těch mladých, kteří by této povinnosti podléhali. Změnilo se mnohé a ne vždy k lepšímu. Dobré je, že zůstal branný zákon, jemuž by značná část mužské populace v případě potřeby podléhala. Zůstává však hrubě nedořešeno, jak by si takto povolaní občané počínali.

A to v případě, když ty nejmladší ročníky nebyly vůbec vojensky připravovány a byly by k vedení jakékoliv vojenské činnosti nepoužitelné. Prohlašovat, že by výcvik absolvovali takoví občané až po povolání za branné pohotovosti státu, je nesmysl. Nevyřešen podle mě je i způsob povolání, když občan není povinen zdržovat se v místě trvalého bydliště. Povolání by asi splnili jen ti, kteří by to považovali za nutné. Někteří by naopak bezpochyby našli mnoho důvodů, proč branný zákon ignorovat.Já jsem se k těmto otázkám mnohokrát vyjadřoval. Mnoho věcí se zásadně změnilo. Zlepšuje se vojenská technika, která vyžaduje větší způsobilost od těch, kteří ji mají ovládat. Snižuje se i potřeba disponovat takovým množstvím techniky, jaká byla k dispozici dříve. Všichni vojáci však musejí znát to, k čemu jsou předurčeni. A k tomu slouží právě nezbytný výcvik, který s určitým předstihem zabezpečí požadované. Na základě toho lze posoudit a přejít rovněž k profesionalizaci armády.

Ale nezbavovat se těch, kteří by byli povoláni právě za branné pohotovosti státu. Jestli kupříkladu bojové vozidlo pěchoty (BVP) má na tzv. nosných funkcích velitele, střelce operátora a řidiče, což by mohli být skutečně profesionálové, sloužící v AČR. Ale v BVP jsou přepravováni i další příslušníci motostřeleckého družstva, jejichž výcvik by mohl probíhat v délce 3 - 4 týdnů, pokud možno v termínech, jak by byli povoláváni k nástupu vojenské základní služby. U ostatních profesí potom vše řešit obdobně.

Samozřejmě by se musely řešit zákonem i určité problémy s proplácením doby na zmíněném krátkém výcviku v armádě zaměstnavatelům. Naopak AČR by měla vytvořit příznivější výhody pro ty mladé lidi, kteří by se ochotně takovému výcviku podrobovali. Například v SRN se při ucházení o místo ve státním aparátu vždy zájemce ptali, zda odsloužil základní službu v bundeswehru. V USA příslušníci Národní gardy byli vždy až mezi posledními v krizových ekonomických obdobích propouštěni z práce.

Vojenská základní služba však neměla na každého stejně pozitivní vliv.To nepopírám. Mnozí mladí branci, slušně vychovaní rodiči, se dostávali do styku i s těmi, kterým vzpomínaná dobrá výchova chyběla. Často právě pod jejich vlivem začali kouřit, až nezdravě popíjet alkohol a získávat i jiné špatné vlastnosti. Takže mohli vše svádět na vojenskou základní službu. Nebýt jí, tak by je to stejně asi postihlo o nějaký rok později.

Byla vojenská základní služba zrušena jen kvůli profesionalizaci armády?

Profesionalizaci bylo možné provést, podle mě byla ale poněkud „uspěchaná". Dost dobře nebylo jasné, co a kdy bude požadovat NATO. Možná mohl tento proces být uvážlivější a nebylo by úplně na škodu, kdyby předcházela i jakási etapa poloprofesionalizace. Své bezesporu sehrál i jakýsi souboj dvou politických stran, které zrušením vojenské základní služby se předháněly, aby získaly sympatie mladé generace.

Jaký názor máte na aktivní vojenské zálohy?

Svojí malou početností (v každém kraji jedna rota o 120 příslušnících) se staly poněkud bezvýznamnou složkou. Je dobře, že velení AČR nyní hledá účinnější formy, jak udržet v těchto aktivních zálohách ty, kteří svojí službou získali i bojové zkušenosti a mohli by tvořit základ těchto aktivních záloh

Jak je to nyní podle vás s prestiží vojáků ve společnosti?

Každý vstup do jakékoliv vojenské aliance s sebou přináší i mnoho povinností. Zveřejňované statistiky sice uvádějí její docela přijatelnou oblibu a uznání našich občanů. Ve skutečnosti však působení mimo naši republiku zkresluje u mnohých z nich ten opravdový její význam a poslání. AČR by měla svojí činností dávat zcela jasně na vědomí, k čemu že je předurčena a jak je na případnou obranu své země připravena. A mnohé z vašich dotazů ukazují, že zatím k tomu i dosti chybí. Nelze se jenom domnívat, že vše s tím spojené vyřeší naši spojenci z NATO.

A co ženy v armádě?

Myslím si, že jejich práci v armádě nic nepřekáží. Naopak jsou na mnohých funkcích pracovitější a spolehlivější než my, muži. Dokázaly své kvality i v době 2. světové války, na východní i západní frontě. Za méně přijatelné bych považoval prohlášení současného ministra obrany, který při zvažování možnosti znovu zavést vojenskou základní službu by ji snad udělal povinnou i pro ženy.

Jak se tedy díváte na současnou AČR a jejího vrchního velitele.

Od vzniku ČSR byl vrchním velitelem vždy prezident republiky. Je tomu i dnes. Armáda si snad ani na současného prezidenta nemusí stěžovat. Vláda má odpovědnost za její financování, které zatím nedosahuje požadavků NATO. Miliard, které od ní dostává, není zase tak málo. Jistě by však bylo správné lépe postupovat při vynakládání těchto prostředků a zamezit radikálněji tomu, k čemu občas dochází.

I tím se upevňuje její prestiž ve společnosti. Bezprostředně za vše v armádě z jejího velení je odpovědný náčelník generálního štábu, zatím do března 2015 armádní generál Petr Pavel. Nelze mu upřít snahu ani určité výsledky v práci. Bylo by ale příliš optimistické se domnívat, že se mu podaří zjednat radikální nápravu tam, kde nedostatky dosud přetrvávají.