Příští týden proběhne veřejné projednání změny územního plánu, která by mohla povolit výstavbu developerského projektu ve Vykmanově. Místní se obávají extrémního nárůstu kamionové dopravy i hyzdění okolí včetně významné památky. Námitky mají i památkáři.

Předmětem sporu je výstavba v Panattoni Park Ostrov North, na rekultivovaném brownfieldu po bývalém závodu Škoda. Developer tu chce vystavět dvě haly, na která má už vydaná stavební povolení. „Menší budova se pravděpodobně začne stavět v druhé polovině roku 2021,“ potvrzuje mluvčí společnosti Panattoni Europe pro Českou republiku Karel Taschner. U větší stavby ale žádá developer oproti původnímu záměru navýšení. Budova by neměla měřit dvanáct, ale v maximální výši až dvaadvacet metrů, což odpovídá výšce sedmipatrového paneláku. „Potřebu navýšení si vyžádal vznik revolučních technologií pro automatizaci provozu distribučních center. Nárůst objemu online nakupování a současně trend záboru co nejmenší plochy půdy dal vzniknout technologiím, které díky chytrému řízení výroby a skladování lze efektivně instalovat do budov s výškou nad 22 metrů,“ vysvětluje důvody požadavku mluvčí Taschner. Návrh na navýšení výšky římsy potřebuje pro schválení změnu územního plánu.

Vzdálenost původní zástavby a plánované haly A k národní kulturní památce Rudá věž smrti.Vzdálenost původní zástavby a plánované haly A k národní kulturní památce Rudá věž smrti.Zdroj: Panattoni Europe, se souhlasem společnosti

Proti tomu se zvedá odpor obyvatel, kteří téma živě diskutují na sociálních sítích. Zejména je pálí, že tak vysoká budova by zastínila památku na komunistickou totalitu. V bývalé Škodovce totiž stojí Rudá věž smrti, přes dvacet metrů vysoká stavba určená k drcení a třídění uranové rudy, kterou dobývali političtí vězni z okolních lágrů. „To je prostě špatně. Z památky se stane jakási atrakce mezi halami,“ zlobí se Lada Lapinová. Věž smrti je jednou z 22 lokalit, zapsaných souhrnně jako Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří na Seznam světového dědictví UNESCO. Právě sousedství věže a zamýšlené vysoké stavby se nelíbí ani památkářům. Národní památkový ústav, který se měl vyjádřit k navrhované změně územního plánu, se záměrem nesouhlasí. „Předložený záměr není z hlediska památkové péče akceptovatelný.  Zásadně negativně by ovlivnil  prostředí národní kulturní památky a její pohledové společenské uplatnění,“ stojí ve vyjádření NPÚ.

Obavy občanů vyvolávají i pochyby o využití budovy. „Nebude z toho nic pořádného, skončí to jako vždycky u skladů nebo montovny,“ obává se Tomáš Nádvorník. S tím se objevují i zprávy, že se počítá s navýšením kamionové dopravy až o tisíc denně. Mluvčí Karel Taschner ale upozorňuje, že výsledné využití a podoba vyšší budovy nemá konkrétní obrysy. Pokud by došlo ke změně územního plánu, je ještě potřeba najít investora. A ten má i konečné slovo, co se týče výšky budovy, zda návrh na maximální možnou výšku akceptuje. "V případě neschválení změny územního plánu bude výstavba haly A zahájena nejpozději v roce 2022 dle současných povolení ,“ dodává mluvčí Panattoni Europe.

Mezi Ostravany se také objevují hlasy, aby se konalo s říjnovými parlamentními volbami referendum. „Jelikož se jedná o choulostivou situaci a ovlivní to město na spoustu let, tak by si to rozhodně měli určit občané,“ myslí si zastánce referenda Tomáš Marný. Ostrovský starosta Jan Bureš se na sociální síti proti nápadu na referendum nevyslovil, takové úvahy jsou ale podle něho zatím předčasné. "V tuto chvíli ještě ani neproběhlo veřejné projednání změny územního plánu, kde se mají dávat podněty a připomínky. Nevíme jaké připomínky ke změně budou a zda nebudou zákonnou překážkou pro schválení územního plánu. Tudíž vůbec nevíme, zda je možné změnu územního plánu schvalovat," uzavírá Bureš.

Ostrovská radnice pořádá veřejné projednání změny územního plánu v úterý 27. dubna . Začíná v 16 hodin, v sále městského úřadu.