Od deseti let až do plnoletosti tančila Petra Blau v Komorním souboru při DDM v Karlových Varech pod vedením Naděždy Kohoutové, který se zaměřoval na scénický tanec. V osmdesátých letech bylo toto zaměření v západočeském regionu ojedinělé, když v soutěžích převažovaly lidové tance a parketové formace.
Život Petry Blau, co by pedagožky tance, ovlivnila Eva Blažíčková, která založila a vedla taneční konzervatoře Duncan Centre v Praze. Právě její motivace a inspirace přivedly Petru k tomu, že se rozhodla tanci věnovat zcela profesionálně. „Vystudovala jsem dvouletou Lidovou konzervatoř v Plzni, následně jsem absolvovala doplňující studium pro pedagogy ZUŠ na Duncan Centre konzervatoři v Praze a poté obor Pedagogika tance na HAMU v Praze. Kromě toho jsem také vystudovala učitelství pro mateřské školy,“ říká Petra Blau.
„Scénický tanec, který se stal mou specializací, je pro mě komplexní disciplínou. Nejedná se jen o techniku, ale o propojení pohybu s výrazem, emocí a představou. Je to mezioborová záležitost, kde se tanec setkává a pojí s hudbou, divadlem, výtvarným uměním a scénografií,“ říká pedagožka. Tanec se tak stává neverbální řečí těla v komunikaci s divákem.
Práce s dětmi pedagožku naplňuje. Jejich fantazie, spontánnost a energie je prý jedinečná. Každá skupina dětí je prý jiná a přináší nové výzvy a překvapení, což dělá proces výuky zajímavým a dobrodružným. „Děti často přinášejí čerstvý vítr do dění a překvapují svou kreativitou,“ říká.
S láskou vzpomíná i na hudebně-taneční projekt Saltatio saltationum, který zahrnoval všechny tanečníky školy. „Hudbu k projektu složil můj kolega, hudební skladatel Karel Šimandl. Představení mělo premiéru v květnu 2023 a derniéru 4. května letošního roku. Byla to krásná tvůrčí práce,“ říká hrdě pedagožka.
Každé vystoupení zahrnuje proces v náročnější přípravě. Na tanečním pedagogovi není jen naučit své svěřence pohybu. Musí vybrat hudbu, tvořit choreografii, nachystat kostýmy a vymyslet osvětlení. „V průměru trvá příprava dva až tři měsíce intenzivní práce. Naši tanečníci vystupují na různých místech, od Karlovarského městského divadla po soutěžní přehlídky v Horním Slavkově, Jablonci nad Nisou a Kutné Hoře. Také tančíme v zajímavých nedivadelních prostorech, jako je třeba Galerie hrou - Sladovna Písek nebo Výměník Tuhnice,“ říká tanečnice.
„Práce s dětmi v tanci je pro mě stále naplňující a inspirující. Jsem vděčná Naděždě Kohoutové, že mě natolik inspirovala a motivovala,“ dodává.