Vlastní krajskou univerzitu nemá, na zvýšení vzdělanosti má ale velký zájem. Vítá pracoviště jiných univerzit a investuje miliony do stipendií. Řada studentů má ale obavy z podmínky zůstat v kraji po studiích pracovat.

Karlovarský kraj přiděluje stipendia studentům vysokých škol od roku 2014. Tehdejší hejtmanství pod vedením Josefa Novotného tím reagovalo na počet vysokoškoláků v kraji. Ten se držel na sedmi procentech a přisoudil tak regionu status nejméně vzdělaného z celé republiky. Po šesti letech je na tom lépe, podle České statistického úřadu podíl vysokoškoláků v roce 2019 překročil patnáct procent (data za rok 2020 ještě nejsou dostupná). Přesto skončil opět na konci žebříčku.

Na co mají stipendisté nárok? Studenti pedagogických oborů, medicíny a stomatologie získají 48 tisíc korun na jeden akademický rok. Studenti ostatních oborů 24 tisíc korun.

„Přestože je dlouhodobý trend pozitivní a úroveň vzdělanosti dle dosaženého vzdělání v Karlovarském kraji roste, údaje kraje ani zdaleka nedosahují průměrných celorepublikových hodnot,“ uvádí Krajská správa Českého statistického úřadu v Karlových Varech v demografické příručce za rok 2019. ČSÚ zaznamenal, že v akademickém roce 2019/2020 studovalo po republice 4961 lidí s trvalým pobytem v Karlových Varech. Oproti tomu v Ústeckém kraji, který byl dlouho v podobné situaci, to bylo téměř o deset tisíc studentů více.

Pro akademický rok 2020/2021 vyplatí Karlovarský kraj na stipendiích přes dva miliony korun. „Dostane je celkem 29 studentů,“ vypočítává mluvčí kraje Jana Pavlíková. Žádat mohli studenti všech akreditovaných oborů, hejtmanství ale cílí především na podporu budoucích lékařů, zubařů a pedagogů. Pro ně částku stipendií navýšili, protože je nejvíce postrádá. Má to ale podmínku – hned šest měsíců po absolvování studia musí nastoupit do služby v kraji. A to na tolik let, kolik let finanční podporu pobírali.

Závazek zůstat v regionu se ale netýká jen lékařů a učitelů, ale všech absolventů. Někteří se právě toho bojí a podporu při vzdělání dobrovolně vzdají. Budoucnost si přestavují na prahu dospělosti často dobrodružněji, než jakou jim život připraví. „O stipendium jsem nežádala záměrně, viděla jsem svoji budoucnost buď v zahraničí nebo v Praze, měla jsem dojem, že tu práci nenajdu,“ popisuje absolventka ekonomie Hana Bezvodová. V regionu ale nakonec zůstala, protože se ještě před promocí vdala a na stěhování nebyl prostor. A našla i práci, se kterou je spokojená. „Teď je mi to zpětně líto, mohla jsem mít spoustu neodpracovaných hodin na brigádách nebo více peněz třeba na elektroniku,“ vzpomíná.

Stipendium se rozhodl nečerpat ani historik Rudolf Kardoš. „I vzhledem k tomu, že bylo podmínkou zůstat pracovat v kraji, jsem tuto formu podpory nechal bez povšimnutí,“ připouští. Nakonec se ale ani on „rodnou hroudu“ neopustil, přestože působí dál i na akademické půdě univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde předtím deset let studoval. V Karlových Varech učí na střední škole.