Snaží se napravit desetiletí nevhodného umístění. Musejí přitom využít maximum své odbornosti a zručnosti. Práce se posunuly do třetí etapy, kdy pracují už na finálním vzhledu kamen.

Mohutné těleso kamen se základnou 286 x 145 centimetrů a výškou 238 centimetrů je ojedinělé výzdobou s figurálními výjevy. Zobrazuje téměř dvě století lidových tradic, proměn lidového kroje, řady přísloví, pořekadel a nápěvků v egerlandském nářečí až po heraldiku. „Náročná výzdoba si vyžádala mimořádně vysoké nároky na autorskou práci. „Byla vytvářena způsobem spíše sochařským, nikoli postupy obvyklými pro výrobu kachlů,“ vysvětluje restaurátorka Sylva Antony Čekalová.

Nicméně nesnadná práce ale čekala a stále provází restaurátory. Kamna se ukázala jako velká výzva už u samotného rozebírání. V 90. letech při jejich sestavování v Chebském hradu nepoužili vhodný materiál. „Pokud by byla ke stavbě použita kamnářská hlína, jak je to u kamen obvyklé, byla by jejich demontáž otázkou několika dnů,“ vysvětluje. „Takto trvalo opatrné oddělování jednotlivých kachlů a rozebírání vnitřních vyzdívek bezmála půl roku. Dalších několik měsíců pak zabralo odstraňování cementové malty z vnitřních žeber kachlů,“ popisuje restaurátorka náročný postup.

Karlovy Vary jsou zřejmě jediným městem, kde byly v neděli večer zapáleny svíčky za všechny obyvatele České republiky, kteří zemřeli v důsledku covidu-19.
OBRAZEM: Za oběti covidu zapálili svíčky na třídě T. G. Masaryka

Práce začaly v září 2019 a stále probíhají. Přestože se původně počítalo s tím, že skončí výrazně dříve, stav kamen to nedovolil. Kamna, která se od 40. let nacházela na různých nevhodných místech, měla řadu poškození. „Do kachlů prostoupily soli, které krystalizovaly a na několika místech tak došlo i k uvolnění glazury,“ popisuje restaurátorka. Odsolení bylo časově náročným procesem, který trval až do letošního února. „Prováděl se pomocí opakovaných zábalů buničiny Arbocell a destilované vody. Přítomnost solí ve střepu byla průběžně měřena testovacími proužky pro semikvantitativní analýzu,“ popisuje Čekalová. Pak bylo nutné slepit všechny rozlomené kachle a vnitřní žebra. „Nyní pokračujeme ve vzorkování engob a glazur pro doplnění chybějících prvků v keramickém materiálu,“ doplňuje Čekalová.

Neprůjezdný železniční přejezd v Teplárenské ulici v Bohaticích.
Seznam uzavírek: Podívejte se, kde budete muset jet objížďkou

Mimo kvality přídavného materiálu se restaurátorský ateliér potýká s dalšími škodami, které na kamnech vznikly. „Celkem 49 hlaviček a zvířecích figurek bylo v minulosti odlomeno, zcizeno či ztraceno. vysvětluje Čekalová. Pokud je chce restaurátor nahradit, musí mít k dispozici předlohu. V případě kamen Williho Russe se je podařilo chebskému muzeu doložit. „Máme k dispozici i několik dobových fotografií rozpracovaných kamen z dílny Williho Russe,“ doplňuje ředitelka chebského muzea Martina Kulová. Nově vymodelované části musí být jasně odlišitelné od originálu, zároveň ale musí korespondovat s barevnou reliéfní výzdobou. „Jejich konečnou podobu a povrchovou úpravu budeme teprve schvalovat na příštím kontrolním dnu. Pak nás ještě čekají tvarové a barevné retuše kachlů,“ dodává Čekalová. Až práce v restaurátorském ateliéru skončí, přemístí se do muzea v Chebu, kde je znovu sestaví. „Budou tvořit dominantní exponát v národopisné části expozice, kterou v chebském muzeu chystáme,“ uzavírá ředitelka instituce Kulová.

Kamna, která vytvořil sochař a keramik Willibald Russ, vznikla během druhé světové války, ve čtyřicátých letech. Jako německý občan se nevyhnul autor v roce 1946 odsunu a jeho krásenská dílna včetně uměleckých děl byla zkonfiskována. V padesátých letech je vystavili na hradě Loket, nakonec zamířila ne do sálů hradu, ale do sklepení, kde zůstala téměř dvě desítky let. V roce 1982 byla kamna převedena do sbírek muzea v Chebu a v 90. letech byla postavena v kasematech chebského hradu. Kamna, jsou majetkem Karlovarského kraje.