Myslíte si, že rada města dostatečně vysvětlila důvody ke změně ředitelů těchto příspěvkových organizací města?

Každý ředitel by měl být nejen odborníkem, ale také dobrým manažerem. Pozice ředitele v sobě zahrnuje několik vlastností a schopností – dobře řídit, vést lidi, být správný motivátor, mít jasné vize, komunikovat směrem dovnitř dané organizace, ale i ven, znát ekonomické souvislosti. Není to tedy jen o dané odbornosti. Detaily našeho rozhodnutí jsme se rozhodli nezveřejnit, máme k tomu své důvody a myslíme si, že stejně jako ve většině vyspělých společností jsou pracovněprávní vztahy řešeny a komunikovány uvnitř, nikoliv na veřejnosti.

Z KSO odešel i hlavní šéfdirigent Jan Kučera. Bude obtížné ho nahradit?

Pan Kučera byl zajisté velmi zkušený a uznávaný dirigent. Jeho odchod byl avizovaný již v průběhu minulého roku. Věřím, že se nám podaří najít dirigenta, který společně s Karlovarským symfonickým orchestrem vytvoří dobrý tým a zajímavý program. Myslím si, že otázka jeho adekvátní náhrady bude spíše na nově zvoleném řediteli, který bude mít vlastní koncepci a té bude podřizovat i další své kroky směrem k orchestru, jeho vedení a složení. Do toho mu nikdo z vedení města jistě nebude chtít zasahovat.

Koncem dubna skončil termín pro přihlášky nových uchazečů o tento post. Protože jde o velmi exponované organizace a veřejností navíc sledovanou kauzu, jak jste vybírali členy hodnotící komise? Jaké jsou zadávací podmínky pro uchazeče, je prioritou například koncepce, jak by noví ředitelé chtěli pracovat?

V rámci stanovení komisí jsme se domluvili na počtu 9 osob. V rámci výběrové komise je magistrát města zastoupen v osobě mé a pana Františka Škaryda – jako vedoucího odboru školství, kultury a tělovýchovy, ostatní členové komise jsou uznávané osobnosti v daném oboru. V rámci komise máme tedy například generálního ředitele České filharmonie pana Davida Marečka nebo pana profesora Jiřího Štilece z AMU. Své zastoupení zde mají také členové KSO a jejich odborná rada. Naším záměrem je opravdu posunout KSO kupředu a dát orchestru nový impuls. A i když jsme možná udělali nepopulární krok, věříme, že se v budoucnu ukáže jeho správnost.

Kdy by mohli být noví ředitelé jmenováni?

Výběr obou ředitelů předpokládáme v průběhu května. Členové komisí musejí mít nejprve možnost se seznámit s jednotlivými koncepcemi a poté proběhne samotné setkání s uchazeči. Vzhledem k počtu přihlášených uchazečů předpokládáme minimálně dvoukolové výběrové řízení. Věřím, že do konce května budeme mít ale vybráno.

Hodně jste na radě hovořili o nových vizích, které tyto organizace pro svůj rozvoj potřebují. Jaké to podle vás jsou?

Záměrně jsme vyhlašovali výběrové řízení v co nejvíce otevřené formě a nechtěli jsme zájemce a uchazeče sešněrovávat zbytečnými mantinely. Ty samozřejmě nějak nastavené máme, věříme, že se do nich vybraní uchazeči vejdou. Samotné koncepce ještě nastudované nemám, vzhledem k tomu, že termín k jejich předložení byl do 30. dubna.

Jedna výtka směrem k odvolanému řediteli KSO přece jenom padla, a to že orchestr se málo uplatňoval v zahraničí a nenavazoval tuto spolupráci…

Jsou tady ty mezery, které je třeba zaplnit?

Určitě je zapotřebí podívat se na možnosti prezentovat KSO také mimo naše město. Vzhledem k tomu, že věříme ve větší zapojení kraje na financování symfonického orchestru, půjde také o jeho prezentaci v rámci kraje. V následujícím roce, i vzhledem k situaci v oblasti cestování do zahraničí, půjde o zapojení zejména v rámci České republiky. Je ale pravda, že pokud se budeme bavit o tom, že KSO je jednou z uznávaných značek Karlových Varů, bylo by dobré, aby byl více vidět, a to nejen na domácí scéně…

U KSO hrají hlavní roli peníze a rozpočet tohoto symfonického tělesa. Několikrát jste zmínila, že město nehodlá počet symfoniků snižovat, hospodaří se 38 miliony korun, ovšem na to potřebujete finanční pomoc od kraje. Kolik činí dotace kraje? Je naděje, že se domluvíte i na oněch pěti milionech krajského příspěvku, o něž jste žádala na krajském zastupitelstvu?

Kraj přispívá již několik let částkou zhruba 1,2 milionu korun. V letošním roce došlo k navýšení na 1,5 milionu korun. Částka 5 milionů korun, kterou jsem požadovala v rámci zastupitelstva kraje, byla na jednorázovou podporu KSO z důvodu pandemie. Zapojení kraje by mělo být, podle mého názoru, mnohem vyšší. Naše představa je na polovině nákladů, které dává město. Stejně tak tomu je i v jiných městech a regionech. Věřím, že vzhledem k tomu, že několik městských zastupitelů je zároveň i zastupiteli kraje, se nám to podaří. Vždyť tlak na financování KSO vytvářela zejména městská opozice, která dnes sedí na kraji. Určitě se k problému postaví čelem. Tedy když konečně mohou pomoci, tak to udělají.

Myslíte si, že by bylo možné a vhodné dvě symfonická tělesa, tedy Karlovarský symfonický orchestr a Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních, sloučit, nebo je to jen čirá utopie?

Možnost sloučit oba orchestry již několikrát zazněla, jedná se ale o příspěvkové organizace dvou měst, a tak by se musela najít nějaká shoda zejména mezi těmito městy. Osobně si ale myslím, že jak Karlovy Vary, tak Mariánské Lázně považují orchestr za jednu ze svých značek a slučování by bylo problematické. I když ekonomická realita a výhled do budoucna by možná mluvily o naprostém opaku. V nejbližší době tak sloučení nevidím příliš reálně.

A ještě se vrátím ke Kanceláři architektury města. Bude se nějak měnit náplň práce této organizace, nebo naopak jí město svěří další agendu?

KAM bude pokračovat v projektech, které v současné době zpracovává. V rámci nového programovacího období předpokládáme jejich větší zapojení. I tady se ale odkáži na koncepci budoucího ředitele a jeho vizi, která se snad setká s vizí naší jako vedení města.