„Obecní úřady mohou upravit nakládání s vodami, a to především zákazem využívání povrchové vody pro účely mytí aut, zalévání hřišť, trávníků, zahrad, napouštění nádrží a bazénů a podobně,“ uvedla krajská mluvčí Jana Pavlíková.

Stejně tak karlovarský magistrát zakázal před týdnem odběr vody z Lomnického potoka a jeho přítoků. Krajský úřad Karlovarského kraje včera obdržel od státního podniku Povodí Ohře seznam úseků vodních toků na území Karlovarského kraje, kde jsou v důsledku dlouhodobého sucha a nedostatku srážek sníženy průtoky vody. Na zaslaný dokument by nyní měly zareagovat vodoprávní úřady, tedy příslušné obce s rozšířenou působností, které mohou omezit hospodaření s vodou v těchto úsecích, zejména omezením či zákazem povolených odběrů vody pro malé vodní elektrárny.

„Krajský úřad tak může učinit jen na hraničních úsecích, nicméně jde zrovna o neobydlené oblasti, kde není nutné hospodaření s vodou upravovat,“ doplnila Pavlíková. Zároveň v celém kraji zakázali hasiči rozdělávat kvůli suchu oheň. „Spodní voda je už v těchto dnech pod dlouhodobým průměrem. A není divu, letos máme nejvíce slunečního svitu a nejméně srážek za několik posledních let,“ sdělil pozorovatel počasí Rudolf Kovařík ze Šindelové na Sokolovsku.

„Horký ráz počasí navíc způsobuje masivní odpary zbytků povrchové vody a to má za následek čím dál rychlejší úbytek vody,“ konstatoval Kovařík. Půda v kraji má podle něj vlhkost pouze jen pět až deset procent. Přitom běžně mívá kolem pětašedesáti a více procent. Proto stačí velmi málo k tomu, aby někde začalo hořet. „Lidé by měli méně měnit vodu v bazénu, anebo ho raději vůbec nenapouštět. Takže čím méně s ní budeme plýtvat, tím lépe,“ podotkl Kovařík.

Na některých místech dokonce už vyschly menší potoky. „Aby se hladina jak povrchové, tak spodní vody začala vyrovnávat, muselo by začít rovnoměrně pršet a úhrn srážek by musel být minimálně nad dvacet milimetrů. V našem kraji máme hodně lesů, kde trvá o něco déle, než se začne voda vsakovat do půdy. Nejdříve musí vodou nasáknout jednotlivé stromy a až následně nato začne voda postupně padat do půdy,“ doplnil Kovařík.

Aby rezervoáry vody nevysychaly, déšť nesmí být prudký a zároveň srážky nesmí být nárazové, protože z povrchu rychle odtékají.

Pozor si musejí dávat všichni občané i na UV Index, který uvádí ultrafialové záření, které škodí pokožce. V kraji je na nejvyšších hodnotách za posledních několik let. „Pohybuje se nyní kolem sedmého až osmého stupně, takže ultrafialové paprsky mají podobnou sílu jako v severní Itálii. Je potřeba pokožku a oči chránit kvalitními ochrannými prostředky,“ dodal Kovařík. (bur, iva, kar)