Motoristé přitom neváhají překonávat sněhové bariéry, které tam staví správci běžeckých tratí, aby vjetí do stopy zamezili. Takřka pokaždé to končí stejně, řidiči bílé stopy poničí a uvíznou v nich. Kvůli vyproštění pak za nimi musí těžká technika, která stopy ještě více zdevastuje.

Správci bílých stop v Krušných horách napočítali jen o uplynulém víkendu tři zapadlá auta na Kraslicku. Vrcholem bylo úterý, kdy tam uvízla dodávka. Od vjetí do těchto lokalit řidiče neodradí ani dopravní značení, že se v zimě úsek neudržuje. V mapách jsou navíc tyto silnice třetích tříd zaneseny jako běžecké trasy. „V posledních dnech jsme naprosto šokovaní chováním řidičů, kteří bez jakéhokoliv respektu neváhají zničit běžecké trasy s cílem si zkrátit o pár kilometrů cestu do svého cíle,“ říká Miroslav Račko z obecně prospěšné společnosti První Krušnohorská, která se intenzivně stará o úpravě běžeckých tras. Poukázal na to, že se jedná především o řidiče jedoucí v Krušných horách z Přebuzi na Bublavu, respektive na Jelení, a to z obou směrů. „V těchto lokalitách vede historicky zažitá a běžkaři velmi oblíbená Krušnohorská magistrála,“ pokračoval.

Ocenění za 1. místo převzal Rudolf Kvasňovský z rukou Libuše Ladýřové (vlevo), zástupkyně ředitelky pořadatelské Střední uměleckoprůmyslové školy Karlovy Vary, a Hany Zagyi, regionální koordinátorky soutěže a vyučující chemie.
Nejlepší mladý chemik Plzeňského a Karlovarského kraje je ze Sokolova

Problematickým místem bývá i cesta spojující Horní Blatnou a Rýžovnu. Pro své počínání mají řidiči jednoduché vysvětlení. Argumentují tím, že je tam zavedla navigace, která vyhledávala nejkratší možnou cestu. „To, že cestou musí překonat sněhové bariéry, aby se posléze dostali na upravenou běžeckou trasu, jim vůbec divné nepřijde. Naopak divné jim přijde, že tam dřív nebo později zapadnou. Z trasy je pak musí vyprostit těžká technika a osoby odtransportovat horští záchranáři,“ uvedl Račko.

Z pohledu běžkařů a správců běžeckých tras je toto počínání podle Račka naprosto neobhajitelné. „Dokážu pochopit, byť s problémy, že řidič vjede v neznámém prostředí podle navigace na v zimě neudržovanou silnici. Ale to že vjede i na evidentně strojově udržovanou běžeckou trasu, to už daný řidič musí mít extra charakter. V řadě případů jsou pak tito borci při vyprošťování ještě agresivní. Na druhé straně se najdou i slušní lidé, kteří si svoji chybu uvědomí a nabídnou finanční kompenzaci.“ Problémy v bílé stopě dělají i řidiči čtyřkolek, kteří na ně vjíždí a rejdují na nich. Zde správci běžeckých tras jen nevěřícně zírají. „Proč tak vjíždí, když mají nepřeberné množství jiných terénů, kde mohou bez způsobování škod řádit. Ale asi je lepší adrenalin zničit běžeckou trasu,“ kroutí hlavou Miroslav Račko. Ve většině případů zapadlých aut v běžecké stopě však nemá situace řešení, neboť řidiči pohybující se po v zimě neudržované silnici se nedopouštějí žádného přestupku. V případě čtyřkolkářů, kteří se přestupků dopouští, protože vjíždějí i na lesní cesty, případně do tamní národní přírodní rezervace je zase komplikované je při přestupku chytit.

Vřesoviště na Tisovci  jsou novou přírodní památkou.
Vřesoviště na Tisovci jsou novou přírodní památkou

Lidé z První Krušnohorské doufají, že se situace postupně zlepší. Poukazují na to, kolik práce mají nejen s údržbou tras, ale i se sháněním peněz na úpravu. „Není to vůbec jednoduché. A když je pak musíte investovat ještě do denních oprav tímto způsobem zničených tras, věřte tomu, že to na elánu nepřidá. Jedna motohodina rolby totiž stojí řádově dva tisíce korun,“ dodal Račko.

Správci běžeckých tras chtějí do budoucna hledat systémové řešení, neboť tato část Krušných hor není zdaleka jediná, která má s tímto nešvarem problémy. Jednalo by se například o rozmístění dalšího dopravního značení. První Krušnohorská pak nabádá řidiče, aby nesledovali jen navigaci ve voze, ale cestu, kterou ve skutečnosti jedou.