V tandemu s ním od loňského roku vystupuje plzeňský herec, moderátor a hudebník Jiří Bláha. Karel Šíp rozhovory příliš často nedává, ale Deníku zodpověděl několik dotazů nejen o jeho vztahu k plzeňskému pivu, ale třeba i na to, jak došlo ke spolupráci s Jiřím Bláhou, nebo na co se mohou těšit diváci v Sušici nebo v Lokti, kam se svou talkshow 20. a 27. září zavítá.

Jaký máte vztah k Plzni?

K Plzni chovám především úctu, protože odchovala tři české velikány: Miroslava Horníčka, Karla Gotta a Jiřího Suchého. Opravdu slavní rodáci.

O vás je známo, že před vínem dáváte přednost pivu. Co to plzeňské?

Nevím, co je o mně všechno známo, ale to s tím pivem je pravda. Skutečně jsem přes své chuťové pohárky, které mě nikdy neklamou, došel k názoru, že z nápojů je nejchutnější pivo a z piv pivo plzeňské, konkrétně točené, tankové.

Podobně jste znám jako velký milovník sportu, obzvlášť fotbalu. Co říkáte výkonům plzeňské Viktorky, budete ji třeba sledovat i v Konferenční lize?

Díky za tu otázku, už by to mohlo vypadat, že miluju všechno, co je z Plzně, a jsem tudíž podlézavý. Mým fotbalovým klubem je Bohemka. Žiju v Praze dlouhá léta, a když jsem si z pražských klubů vybíral po přesídlení z Ostravy, kde jsem s tatínkem chodil na Baník, tak mi k srdci přirostla právě Bohemka, malý městský klub s tehdy mimořádnou hvězdou Tondou Panenkou. Viktorka, nechť mi promine, je tudíž mimo sféru mého zájmu. Ale když hraje evropské poháry, tak jí samozřejmě přeju, přece nebudu fandit třeba Kazachstánu.

Od loňského roku vystupujete v tandemu s Plzeňákem Jiřím Bláhou. Jak vás po smrti J. A. Náhlovského napadlo oslovit právě jeho?

S Jirkou jsme se před lety poznali tak, že jsem byl pozván na besedu do plzeňského Divadla Pluto manželů Kikinčukových. A tam mi byl představen do té doby neznámý moderátor, že ten se mnou tu besedu povede. K moderátorům bývám leckdy kritický, ale Jirka si k mému překvapení vedl dobře, byl pohotový, vtipný. Takže když odešel Pepa Náhlovský, nehledal jsem za něj náhradu, ale někoho, s kým bych absolvoval sérii vystoupení, která jsme měli odehrát s Pepou, ale už k tomu nedošlo. Agentura mě požádala, jestli bych předem vyprodaná představení nemohl odehrát třeba sám. To jsem nechtěl, nejsem sólista, tak jsem si vzpomněl na šikovného Jirku z Plzně. No a klaplo to, od té doby vystupujeme spolu.

Je pro vás příjemnější být při talkshow na straně dotazovatele či na straně zpovídaného?

Právě že ve své televizní talkshow jsem v roli tazatele, tady je to opačně, tady odpovídám na dotazy buď Jirky, nebo diváků, takže je to pro mě vítaná změna.

Je otázka, kterou jste od diváků ještě nedostal, ale rád byste?

Myslím, že se mě už na všechno ptali.

S Minipárty budete vystupovat také v Sušici (20. září) a v Lokti (27. září). Na co se mohou diváci těšit?

Kdybych hrál třeba Hamleta, můžu říct: Mohou se těšit na Hamleta. Ale náš pořad je improvizační, ani my nikdy do detailu nevíme, jak se to které vystoupení bude odvíjet. Do jisté míry je to závislé právě na divácích, ti určují celkový vzhled představení. Takže předem nevím.

Od září mohou diváci na obrazovkách opět vídat premiérové díly Všechnopárty. Hostů už se u vás za ta léta vystřídaly stovky, někteří přišli opakovaně. Nabízí se otázka, zda je někdo, kdo účast u vás odmítl, ale spíše bych se zeptala, zda vás tento formát stále baví, zda vás vaši hosté dokáží i po takové době překvapit.

Kdyby mě to nebavilo, věřte, že bych to nedělal. Hosté se střídají a já pokaždé čekám, jestli to půjde zlehka nebo ztěžka. Všechny varianty jsem už za těch 18 let zažil. Ale to je právě úděl improvizace: Nikdy nevíš, co bude. A tak se s tím musíš nějak popasovat v každém případě. Proto se vždycky těším na ty další a další. Snad se budu těšit i nadále.