„Příběh mého dědy se asi moc neliší od zkušeností jiných s touto zrádnou nemocí,“ začíná vyprávět 31letá Lada.

„Začali jsme si všímat, že asi rok po odchodu do důchodu se děda pomalu mění. Přestal hrát tenis, který miloval a udržoval se jím v kondici, a nereagoval ani na výzvy svých kamarádů, ať s nimi občas zajde do hospůdky na rohu, kde se scházeli snad celý život. Vlastně se tak celkově začal stranit lidí, nechtěl moc vycházet ven a nejraději jen seděl doma na sedačce a sledoval televizi nebo dřímal. Navíc místo klasických sedmi osmi hodin prospal třeba až dvanáct hodin denně.

Počty
* V současnosti je tato nemoc nejčastější formou demence.

* Podle výroční zprávy České alzheimerovské společnosti z roku 2017 u nás trpí demencí téměř 164 tisíc lidí, přitom jen čtvrtina pacientů se s onemocněním léčí.

* Výskyt demence se zvyšuje s rostoucím věkem.

* U osob starších 65 let trpí onemocněním jeden člověk ze 13, u osob starších 80 let je to již jedna z pěti osob a u lidí starších 90 let je to již každá druhá.

Babička se bála, že ho tak zasáhl odchod do důchodu, protože svou práci měl opravdu rád, a že se s tím nedokáže vyrovnat. Jeho bratr trpěl depresemi, takže nás napadlo, jestli děda nemá něco podobného. Předepsaná antidepresiva však nepomohla. Co se s dědou opravdu děje, nám začalo docházet ve chvíli, kdy začal zapomínat a dělat věci, které nebyly normální. Třeba si šel ohřát polévku a nechal běžet plynovou plotýnku. Měnilo se i jeho chování, byl popudlivější, často z ničeho nic začal křičet, a za chvíli o tom ani nevěděl. Poslední kapkou bylo, když se dobýval na sousedy, aby ho pustili k nim domů, že tam bydlí.

Děda měl vysoký tlak, na který bral léky, ale jinak se cítil zdravý. Podle něj mohl za jeho stav odchod do důchodu. U lékaře během testu, který zkoumá a vyhodnocuje změny kognitivních funkcí, paměti a chování pacienta během posledních měsíců či let, se ovšem ukázalo, že má problémy s pamětí, když nedokázal zopakovat některá slova, co po něm lékař chtěl, měl potíže s kreslením hodin a nedokázal ani říct, co je za den. Společně se všemi dalšími příznaky lékař vyhodnotil, že děda má Alzheimera a rovnou dostal nějaké léky, které by měly zpomalit průběh nemoci.“

Názor odborníka

„Jak nemoc postupuje, dochází k výraznému zhoršení paměti a nemocný není schopen žít bez pomoci. Potřebuje prakticky trvalý dohled. Přestává být soběstačný nejprve při složitějších činnostech, jako je vaření, řízení automobilu, nákup či úklid, později i při jednodušších úkonech sebeobsluhy, jako je jídlo či osobní hygiena. Často se objevuje inkontinence, mohou se vyskytnout poruchy chování, bludy či halucinace. Péče o pacienty s Alzheimerem je velmi náročná,“ vysvětluje vedoucí odborných projektů lékáren Benu PharmDr. Michala Belasová.

Informace o nemoci

1. Demence, jejíž nejčastější příčinou je Alzheimerova choroba, postupem času způsobuje zhoršování různých funkcí mozku.

2. Alzheimerova choroba stojí za 50–60 % případů demence.

3. Mezi nejčastější příznaky patří problémy s pamětí, problémy s myšlením a plánováním, problémy s vyjadřováním, neschopnost rozpoznávat lidi či věci, změna osobnosti.

4. Dalšími typy demence jsou například vaskulární demence, demence s Lewyho tělísky a frontotemporální demence.

5. Dosud není jasné, zda je Alzheimerova choroba dědičná. V rodinách, kde se vyskytuje, je ale její pravděpodobnost vyšší.

6. Přestože většina nemocných je starších 65 let, stává se, že onemocní i lidé 30- až 50letí. Bývá to kolem 10 % celkového počtu lidí s Alzheimerem.

7. V současné době se nedá nemoc vyléčit nebo zastavit. Existují doporučení a léky, které zmírňují některé příznaky a mohou oddálit zhoršení nemoci a udržet tak nemocného déle soběstačného.

Tipy pro zdraví
Spánek je jedním z pilířů lidského zdraví. Bez něj bychom jen sotva mohli kvalitně a zdravě žít. Právě špatné spaní může mít nepříznivé zdravotní důsledky a ovlivnit řadu zejména zdravotních problémů. Současné výzkumy potvrzují velký význam spánku pro zdraví mozku. Během spánku mozek totiž odplavuje toxiny, které vznikají v průběhu dne a jejichž akumulace by mohla mozek poškozovat.

„Pomocí glymfatického systému se hluboká spánková stadia podílejí na odplavování toxických látek z mozku a snižují tak riziko některých degenerativních onemocnění, např. Alzheimerovy demence,“ upřesňuje profesorka MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Spánek také pomáhá mozkovým spojením zůstat v kondici a pracovat naplno, obzvláště pokud se člověk během dne učil a potřebuje si zapamatovat nové věci.