Co Čech, to invalida? V zemi roste počet žádostí o penze kvůli psychice

Muži jsou na tom hůře

„Muži častěji oproti ženám dosáhnou na invalidní důchod invalidity III. stupně, ženy naopak častěji pobírají invalidní důchod I. stupně. popisuje současnou situaci Markéta Pištorová z Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Průměrný věk příjemce invalidního důchodu se pohybuje kolem 50 let. „A platí, že s věkem se zastoupení osob s invalidním důchodem v populaci zvyšuje,“ doplňuje Pištorová.

Češi holdují „oblbovákům“. Při samoléčbě polykají i několik prášků denně

Důvody, proč Češi končí v invalidním důchodu, víceméně kopírují zahraniční trendy. Sociálními systémy Evropského společenství totiž v poslední dekádě cloumají duševní poruchy a onemocnění. „Ve většině zemí OECD se duševní zdraví stalo největším důvodem nových žádostí o dávky v invaliditě, na rozdíl od situace před jedním či dvěma desetiletími, kdy dominovaly nemoci svalové a kosterní soustavy,“ uvádějí ve své poslední zprávě za rok 2020 odborníci z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

„Mezi dospívajícími je podíl žadatelů s duševními problémy obzvláště vysoký, často dosahuje 80 procent a více,“ konstatuje zpráva OECD. Problém se dlouhodobě týká Nizozemska, Švýcarska, Dánska či Švédska.

Z Karolíny se stal Edward. V sukních jsem brečel, svěřuje se muž po operaci

Podle dat České správy sociálního zabezpečení jsou duševní poruchy v Česku druhým nejčastějším důvodem pro nově přiznanou invaliditu. V případě mladých lidí přitom nejde o simulanty. Lékaři žadatele ve věkové skupině 0-29 v roce 2020 (poslední úplná data) zařadili kvůli duševní poruše nejčastěji rovnou do III. stupně invalidity. A podle pojišťoven bude i kvůli pandemii a jejím dopadům na lidskou psychiku případů přibývat.

„Některé poruchy, jako jsou deprese nebo úzkostné stavy, mohou podle lékařů při nepříznivém průběhu onemocnění vést až k uznání invalidity v rozsahu i nad 40 procent,“ vypočítává Silvia Vlasková z Pojišťovny Uniqua.

Ošidné srovnání

Ve celkovém počtu invalidních důchodců se Česko podle odborníků nijak zvlášť nevymyká celosvětovému či evropskému průměru. Světová zdravotnická organizace (WHO) například udává,  že při posledním šetření bylo  v Německu 9,5 procenta obyvatel s omezenou práceschopností, v Rakousku 5,26 a v Česku ve stejném období tvořili invalidní důchodci jen 3,9 procenta populace. Se srovnáváním bychom ale měli být opatrní.

„Každá země má jinak nastavený sociální systém a za invaliditu považuje něco jiného,“ upozorňuje Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Když se štěstí změní v peklo. Třetina žen upadá po porodu do úzkosti či deprese

Rozložení invalidních důchodců je v Česku různorodé. Tradičně jich nejvíce žije v Jihomoravském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Pro přiznání invalidního důchodu jsou nutné potvrzující verdikty posudkových lékařů. „Těch je dlouhodobě hodně málo, zároveň je to nesmírně obtížný obor, kde vždycky hraje roli subjektivní posouzení. To, co by jiný doktor neshledal jako vážnou zdravotní překážku, jiný zhodnotí při čistém svědomí jinak,“  doplňuje Holub.

Že by si lékaři nestáli za svým a nedokázali svá rozhodnutí obhájit, se spíše nestává. Česká správa sociálního zabezpečení v roce 2020 evidovala 12 873 námitek proti jejímu rozhodnutí ve věcech přiznání invalidní penze. Jen pětině lidí dal ale revizní posudek za pravdu.