Téma deprese v podcastu Život za zdí:

Zdroj: Youtube

Deprese je závažným onemocněním, které může mít značné dopady i na fyzické zdraví. V případě nedostatečné léčby či její úplné absence může končit až sebevraždou.

Deprese je spojována především s neutuchající únavou a pocity sklíčenosti či beznaděje. Nabývá různých forem od mírné až po závažnou, od čehož se odvíjejí i její projevy. Za obzvlášť závažnou depresi je považován stav, kdy již člověk přemýšlí nad sebevraždou.

Iveta zůstala se svými dětmi po manželově sebevraždě sama.
Jakub nedokázal ani nakoupit nebo se umýt. Opustil svět tak, aby ho nenašly děti

Varovné signály je proto potřeba odhalit včas a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc. Jednoduchý test v závěru článku odhalí, jak vysoké je riziko, že se potýkáte s depresí, a ne jen špatnou náladou.

Co člověka dovede do deprese?

Důvodů, proč se u člověka rozvinou depresivní stavy, je mnoho. Většinou se však jedná o kombinaci několika faktorů, mezi které může patřit osamělost, ztráta životního partnera, úmrtí blízkého člověka, rozvod, menopauza, dlouhodobý stres, hormonální vlivy nebo závažné onemocnění sebe či blízké osoby. Velkou roli však hrají i genetické predispozice.

Terapeutka a zážitková pedagožka Alena Wehle šíří osvětu o vysoce citlivých lidech.
Patříte k hypersenzitivním lidem? Citlivost není ostuda, ale dar

„Deprese je výsledkem jednak genetických vloh a jednak toho, jak nám jde život. Buď jsme geneticky zranitelní, a pak stačí málo, aby se u nás onemocnění spustilo; anebo jsme naopak odolní a vydržíme leccos,“ nastiňuje Cyril Höschl, psychiatr a vysokoškolský pedagog z Národního ústavu duševního zdraví a 3. LF UK, v dokumentárním cyklu Život za zdí.

Dále však podle Höschla záleží i na míře neuroticismu. „Neboli není důležité, co se nám děje, ale jak to čteme. Takže čtyři lidé ve stejné situaci mohou reagovat úplně rozdílně. Jeden ji vyhodnotí jako pro sebe přínosnou, další jako katastrofickou. Přitom se jim děje totéž,“ doplňuje psychiatr.


Nahrává se anketa ...

Tvrdí také, že v posledních desetiletích dochází k velkému nárůstu nově diagnostikovaných osob s depresí. Dodává ovšem, že je to ovlivněno i tím, že lidé častěji navštěvují se svými problémy lékaře a nemoc je tak častěji odhalována.

Jak poznat depresi od „depky“

Kdo depresivní epizodu nikdy nezažil, ten si může myslet, že deprese a „depka“ jsou dva rovnocenné pojmy. Takzvaná „depka“ je však pouze krátkodobou špatnou náladou či pociťovaným smutkem, který přichází obvykle po nějaké krizové či psychicky a emočně náročné situaci. Typicky po hádce s partnerem, bolestivé události či velkém zklamání. Tento pocit však odezní, jakmile se z události vzpamatujeme nebo se okolnosti změní.

Naopak deprese se podle World Health Organization (WHO; česky Světová zdravotnická organizace) vyznačuje dlouhotrvajícími příznaky, které zahrnují zpravidla:

  • špatné soustředění,
  • pocity viny a méněcennosti až zbytečnosti,
  • beznaděj,
  • narušenou kvalitu spánku, nebo naopak nadměrný spánek,
  • změnu chuti k jídlu,
  • úbytek či příbytek na váze,
  • pocity velké únavy nebo nedostatku energie,
  • myšlenky na smrt či sebevraždu.

„Depresivní epizoda může být označována jako mírná, středně závažná nebo závažná v závislosti na počtu a povaze příznaků. A také z hlediska dopadu na fungování jedince. Od pravidelných výkyvů nálady se depresivní epizoda odlišuje tím, že trvá většinu dne a objevuje se téměř denně po dobu alespoň dvou týdnů,“ vysvětluje na svých oficiálních stránkách WHO.

Celosvětově trpí podle WHO depresivními stavy 5 % dospělých. Náchylnější jsou přitom obvykle ženy.

TEST: Trpíte depresemi?

Depresivní stavy je někdy těžké odhalit. Člověk si často myslí, že na něj jde jen splín a své pocity upozaďuje s přesvědčením, že vše zvládne sám. Zkuste si však pro jistotu udělat jednoduchý test.

Odpovězte pravdivě, jak často vás trápil některý z níže uvedených problémů (v posledních dvou týdnech; pozn. red.). Zaznamenejte si, zda každý den, většinu týdne, jen pár dní, nebo vůbec:

  • Malý zájem nebo potěšení z věcí, které děláte.
  • Pocit, že jste na dně. Pocity beznaděje.
  • Potíže s usínáním, přerušovaným spánkem nebo s přílišným spaním.
  • Pocit únavy a nedostatku energie.
  • Nechutenství nebo přejídání.
  • Potíže se soustředěním.
  • Myšlenky na smrt či sebevraždu.

Vyhodnocení: Čím častěji podobné pocity prožíváte, tím pravděpodobnější je, že se potýkáte s mírnou, středně závažnou, nebo dokonce závažnou depresí.

Celé znění testu včetně konkrétního vyhodnocení ke každé kategorii sdílí web Opatruj se, který zaštiťuje Národní ústav duševního zdraví České republiky ve spolupráci s dalšími národními a mezinárodními organizacemi.

Pocity úzkosti jsou jedním z projevů deprese:

Jak léčit depresi

Předně je nutno podotknout, že deprese je běžnou duševní poruchou, za kterou není důvod se stydět. Uvědomění, že se deprese týká právě vás, je proto prvním krokem k úspěšné léčbě.

Ovšem přijmout fakt, že máme duševní onemocnění, které vyžaduje návštěvy psychologa nebo psychiatra a léčbu antidepresivy, je pro některé lidi obtížné. S depresí se pak pokouší bojovat vlastními silami. To však není vždy vhodné. Utápění se v depresích o samotě může vést až k sebevraždě.

Naopak sdílení negativních pocitů je prvním krokem k úspěšnému vyléčení. Léčba deprese se pak odvíjí podle toho, jak závažná je. Lehká nebo středně těžká se léčí docházením k terapeutovi či psychologovi. Ten může někdy předepsat i léky.

Lidé, kteří tráví v přírodě alespoň 120 minut týdně, mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou mít dobré zdraví a lepší psychickou pohodu.
Místo prášků na uklidnění vědci radí: Duši vyléčí už dvě hodiny týdně v přírodě

„U těžké deprese už je to kombinace obojího. Lékař však může navrhnout i další léčbu. Zpočátku se lékař snaží hlavně zmírnit příznaky. Třeba když se pacient chce zabít, snaží se zabránit, aby se to stalo. Když se pacient cítí lépe, dostane pokračovací léčbu. I když už nemá příznaky deprese, stále musí brát léky a chodit na terapie,“ vysvětluje postup léčby Národní zdravotnický informační portál.

Léky pak pacient postupně vysazuje na základě dohody s ošetřujícím lékařem. Tento postup je důležitý z toho důvodu, aby se deprese nevrátila. Pacient je vyléčen většinou během čtyř až devíti měsíců podle závažnosti onemocnění. Někdy však může trvat léčba i déle.

Kdy depresi řešit s odborníkem

I přesto, že je v současné době k dispozici velký výběr antidepresiv a léčba jimi je dobře snášená i účinná, mnoho lidí se jí stále vyhýbá. Podle doktorky Sylvy Rackové z psychiatrické ambulance v Plzni více než 70 % pacientů antidepresiva užívá nepravidelně nebo je předčasně vysazuje. Vyzdvihuje proto, že depresi je nutné včas nejen správně diagnostikovat, ale rovněž léčit antidepresivy v dostatečné dávce a po dostatečně dlouhou dobu.

„Čím dříve a správněji léčbu nasadíme, tím máme větší šanci na dosažení úplného vymizení příznaků deprese. Pacient se tak může vrátit do plnohodnotného života. Je ale potřeba si uvědomit, že léčba antidepresivy je vždy dlouhodobá. Po první epizodě deprese je doporučeno antidepresiva užívat po dobu 6 až 9 měsíců od dosažení stavu bez příznaků. Obecně platí, že léčba trvá kolem jednoho roku,“ tvrdí psychiatrička na webu lékárny Dr. Max.

Současně varuje, že předčasné vysazení léků může vést k návratu potíží. Zároveň se zvyšuje riziko farmakorezistence, tedy odolnosti proti původní léčbě, která už nemusí znovu zabrat.