Nemoc z prsních implantátů: Ženy trpí, podle lékařů ale jde o fámu

Sympatická pohybová terapeutka však brzy začala pociťovat obtíže. Ty se neustále stupňovaly, až nakonec vedly k rozhodnutí nechat si implantáty vyjmout. Jak sama přiznává, dlouhou dobu se vědomě bránila myšlence, že by se mohlo jednat o nemoc z prsních implantátů (z angl. breast implant illness, dále jen BII).

„Vzpomínám si, jak jsem jednou po běhání cítila velké pnutí v pravém prsu. Na pár dní ztvrdlo a oteklo, ale rychle to odeznělo. Zásadní potíže přišly po dlouhém natáčení, kdy jsem denně cvičila,“ popisuje s tím, že šlo o cviky pro ženy po porodu bez vah a velkého zatížení. „Od té doby se začalo vracet pnutí, napětí, tvrdnutí a otoky jednoho nebo druhého prsu. Chodila jsem na sono i kontroly. Měla jsem diagnostikovanou kapsulaci v malém rozsahu a lehce zvrásněný implantát pravého prsa,“ uvádí.

Bez energie i radosti ze života

Eva Behenská se uklidňovala tím, že jde jen o malou kapsulaci. „Jakmile se však zhoršilo i levé prso, které bylo vždy bez velkých potíží, a už jsem neměla ani úlevovou pozici při spaní, rozhodla jsem se začít víc pátrat,“ vzpomíná. Tehdy se začala zajímat o BII.

Jako zázrak. Čeští vědci vyrobili speciální podložku, pomáhá při péči o seniory

„V češtině není moc článků k dispozici, takže jsem čerpala ze zkušeností žen z USA. Ty otevřeně sdílely a popisovaly přesně ty stavy, které jsem prožívala. Ztráta energie, permanentní únava, zhoršená pleť, zvýšená teplota, celková neradost v těle. Spala jsem osm a více hodin a budila se naprosto vyčerpaná. Cokoli jsem dělala, chyběla tomu radost. Ke konci jsem přežívala jen na kávě,“ říká otevřeně Eva Behenská.

Jakoby mě někdo dal do nabíječky

Původně plánovala jen výměnu implantátů. Když však zjistila, že by se vše nejspíš opakovalo, rozhodla se pro vyjmutí bez modelace a bez náhrady. „Bezprostředně po zákroku jsem se cítila jako jiná žena. Jakoby mne někdo dal do nabíječky a já se konečně dobila na 100 %. Musím zdůraznit, že jsem měla opravdu bolavá prsa a moc jsem se na vyjmutí těšila,“ přiznává mladá žena.

„Je velmi těžké říci: Ano, to je od prsních implantátů.“

V noci po zákroku nemohla radostí spát. „Pořád jsem chodila po pokoji, konečně jsem byla opravdu plná energie. Každý den jsem se pak cítila lépe a lépe. Od explantace jsem jako znovuzrozená. Prakticky pořád něco dělám a těším se z toho. Myslím, že u mě zafungoval princip vařené žáby. Nevěděla jsem, že jsem ve vařící vodě, protože jsem vlezla do studené a ta se postupně ohřívala. Celé moje tělesné oslabení přicházelo velmi nenápadně a dalo se zaměnit s tisíci jinými potížemi. Je velmi těžké říci: Ano, to je od prsních implantátů,“ krčí rameny Eva Behenská, která se zejména na sociálních sítích snaží šířit povědomí o BII.

Nejedná se o lékařskou diagnózu. Zatím.

Breast implant illness neboli nemoc z prsních implantátů není v současnosti uznávaná jako oficiální lékařská diagnóza. Jedná se o termín, jímž některé ženy a lékaři označují širokou škálu příznaků, které se mohou objevit jak po rekonstrukci, tak po kosmetickém zvětšení prsními implantáty.

Jak je uvedeno na serveru Breastcancer.org, za kterým stojí lékařka Marisa C. Weiss, BII se u každého jednotlivce projevuje různě. Mezi příznaky se mohou objevit bolesti kloubů a svalů, chronická únava, problémy s pamětí a koncentrací, problémy s dýcháním, poruchy spánku, vyrážky a kožní problémy, sucho v ústech a sucho v očích, úzkost, deprese, bolesti hlavy, vypadávání vlasů či gastrointestinální problémy.

„BII je shluk příznaků, které nezapadají do žádné jiné klasické diagnózy onemocnění," říká Diana Zuckerman, prezidentka Národního centra pro výzkum zdraví se sídlem ve Washingtonu. Diana Zuckerman zároveň jako výzkumná pracovnice studuje otázky bezpečnosti prsních implantátů. „Věříme, že BII bude nakonec bude uznáno jako lékařská diagnóza, ale tento proces bude nějakou dobu trvat,“ připouští.

Je to jen psychika?

Nicméně podle většiny lékařů, kteří se této problematice věnují, nic jako nemoc z prsních implantátů neexistuje. K nim se řadí i plastický chirurg Karel Urban z kliniky estetické medicíny Esthé.

„V současné době probíhá diskuse v odborných společnostech po celém světě na toto téma a zatím se stejně jako většina lékařů přikláním k názoru, že tyto nespecifické obtíže nejsou přímo spojené se silikonovými implantáty. Momentálně nemáme k dispozici vědecké studie, které by potvrzovaly, že jsou implantáty přímou příčinou uvedených symptomů,“ míní odborník.

Dvacet kousků denně? Kuřáci mohou žádat o vyšetření plic, u rakoviny jde o čas

To, že se pacientkám po vytažení implantátů skutečně uleví, je podle Karla Urbana způsobeno s největší pravděpodobností tím, že se jedná o psychosomatické obtíže. Připouští však, že i tento jev je dosud předmětem vědeckého zkoumání.

On sám se však ve své praxi setkává také s pacientkami, u nichž po odstranění implantátů potíže nejen nadále přetrvávají, ale musí se navíc srovnat s plochým hrudníkem a prázdnými malými prsy. Zároveň varuje, že explantace prsních implantátů není zcela bez rizika. „Každý zákrok je spojen s určitými riziky a možnými komplikacemi. V těchto případech přichází navíc i kosmetické hledisko, kdy žena se musí srovnat s výraznou změnou velikosti a tvaru poprsí, na kterou nebyla zvyklá,“ dodává plastický chirurg.

Ničeho nelituji

Faktem zůstává, že názory lékařů na nemoc z prsních implantátů se liší, stejně jako výsledky dosavadních studií. Ke konečnému rozuzlení je třeba více důkladných studií, zejména takových, které nejsou financovány implantačními společnostmi nebo asociacemi plastické chirurgie – jako je tomu dosud.

Na veřejnosti se totiž stále častěji ozývají hlasy žen, které jsou přesvědčené, že za jejich různorodými potížemi stojí právě BII a přejí si, aby se o této nemoci více vědělo. Jednou z nich je i Eva Behenská. Jak sama říká, nelituje toho, že v minulosti podstoupila zvětšení prsou, ale chtěla by, aby se k ženám dostávalo více informací o možných rizicích.

Můj muž se v noci dusí. Spánková apnoe je zákeřná choroba

„Nelituji, že jsem byla na plastice prsou, stejně jako nelituji, že už je nemám. Nyní vím, jak se cítí ženy s implantáty i bez nich. Své zkušenosti mohu sdílet dál a třeba někomu pomoci v rozhodování, zda na zákrok jít nebo ne,“ říká s úsměvem.

A co by vzkázala ženám, které touží po větších ňadrech? „Těžká otázka a těžce hledám odpověď. Sebevědomí se může najít i v prsních implantátech. Já ho v nich před lety také objevila. Upřímně, budu-li to trochu zlehčovat, je to dost podobné jako s jinými úpravami. Když se rozhodnu nechat si udělat obočí, nový melír nebo prostřelit ucho, je to také otázka potřeby být hezčí. No a když se to nepovede, je to také k pláči. Dnes bych si přála, abych měla před operací před sedmi lety více informací. Ráda bych tedy všem ženám vzkázala, ať opravdu důsledně vyžadují a hledají informace od reálných žen, které mají nebo měly prsní implantáty,“ uzavírá Eva Behenská.