Místo prášků na uklidnění vědci radí: Duši vyléčí už dvě hodiny týdně v přírodě

Nad souvislostí mezi pobytem v přírodě a zdravím bádá spousta vědců. V jedné ze studií, publikovaných na webu National Library of Medicine výzkumníci důkladně analyzovali data experimentálních a pozorovacích studií, které proběhly v posledních deseti letech. A našli mnoho důkazů o souvislostech mezi pobytem v přírodě a zlepšenými kognitivními funkcemi, mozkovou aktivitou, krevním tlakem, duševním zdravím, fyzickou aktivitou a také spánkem.

Terapie přírodou:

Dvě hodiny v přírodě

Výzkum vedený anglickou University of Exeter a publikovaný ve Scientific Reports zjistil, že lidé, kteří tráví v přírodě alespoň sto dvacet minut týdně, mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou mít dobré zdraví a lepší psychickou pohodu než ti, kteří přírodu nenavštěvují vůbec.

Žádné takové výhody však nebyly zjištěny u lidí, kteří nenavštívili přírodní prostředí, jako jsou městské parky, lesy, venkovské parky a pláže. A také se nic nezlepšilo u těch, kteří pobývali v přírodě méně než oněch sto dvacet minut týdně.

Platí pro každého bez rozdílu

Studie použila data od téměř dvaceti tisíc lidí v Anglii a zjistila, že nezáleží na tom, zda bylo sto dvacet minut dosaženo při jedné návštěvě nebo během několika kratších návštěv.

Lidé strádají kvůli nedostatku slunce. Těchto pět tipů vám vrátí dobrou náladu

Zdraví

Autoři výzkumu také zjistili, že dvouhodinový práh platí pro muže i ženy, pro starší a mladší dospělé, napříč různými profesními a etnickými skupinami. Platí mezi těmi, kteří žijí v bohatých i chudých oblastech, a dokonce i mezi lidmi s dlouhodobými nemocemi nebo postižením.

Městská zeleň prý též stačí

Doktor Mat White z lékařské fakulty University of Exeter, který studii vedl, řekl: „Je dobře známo, že pobyt venku v přírodě může být prospěšný pro lidské zdraví a pohodu, ale dosud jsme nebyli schopni říci, kolik času je dostatečné. Většina návštěv přírody v tomto výzkumu se uskutečnila v okruhu pouhých dvou mil od domova, takže i návštěva místní městské zeleně se zdá být dobrá věc. Dvě hodiny týdně jsou doufejme realistickým cílem pro mnoho lidí, zejména vzhledem k tomu, že si to mohou rozložit na celý týden.“

Dostatek denního světla chtějí téměř všichni

Kromě pobytu v zeleni je pro duševní pohodu klíčové také denní světlo. Aktuální průzkum společnosti Ipsos pro VELUX, který proběhl letos na jaře mezi tisíci respondenty z celé České republiky, ukázal, že zásadními faktory pro životní pohodu jsou dostatek přirozeného světla, čerstvý vzduch a pravidelný pobyt v přírodě.

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Vědci našli mnoho důkazů o souvislostech mezi expozicí přírodě a zlepšenými kognitivními funkcemi i duševním zdravím.

Plných 93 procent lidí říká, že pro jejich zdraví je důležité denní světlo, 61 procent jej dokonce považuje za velmi důležité. A dvě třetiny přiznávají, že pozorují rozdíl ve své náladě, pokud tráví čas v místnosti s dostatečným denním světlem oproti místnosti, kde je světla málo.

Ženy víc odnášejí duševní nepohodu

„V poslední době narůstá počet osob, které vyhledávají pomoc v souvislosti se svým duševním zdravím. Žijeme v době plné stresu a nebývalých nejistot. Mezi největší stresové faktory patří aktuální situace ve světě i u nás, tedy válka na Ukrajině, či inflace a s ní spojená ekonomická krize. Stresující bývají i vztahy, ať už partnerské, rodinné, nebo pracovní, finanční situace, stresujeme se práci, bojíme se o zdraví vlastní i nejbližších,“ vypočítává psycholožka Nikola Brandová s tím, že stres a duševní nepohodu více odnášejí ženy než muži.

Naši náladu ovlivňuje hormon serotonin, často nazývaný jako hormon štěstí nebo hormon dobré nálady. Podle četných studií má serotonin vliv nejen na pocit štěstí, ale může také snižovat nepříjemné pocity strachu a úzkosti.

„Hladinu serotoninu v našem těle můžeme optimalizovat především pohybem venku, dostatkem spánku a přísunem jasného světla. Právě proto má přirozené denní světlo a čerstvý vzduch na naši náladu tak pozitivní dopad,“ dodává Nikola Brandová.

Naprosto přirozený pohyb

„Napadá mne hned několik důvodů, proč chodit do přírody a proč tam chodit zrovna pěšky. A tím prvním je určitě zdraví,“ říká Ladislav Macka, místopředseda Klubu českých turistů. 

Léčivá síla přírody:

„Jakýkoliv pohyb lidskému tělu prospívá. Pěší chůze má však mezi ostatními druhy pohybu zvláštní postavení. Jedná se o pohyb pro člověka naprosto přirozený a snadný, přičemž vyžaduje zapojení téměř všech svalů a v podstatě celého těla a dokáže rozpohybovat i kardiovaskulární systém,“ dodává Ladislav Macka.

Podle zkušeného turisty pohyb také posiluje svaly na nohou, zapojuje břišní a zádové svaly a využijí-li se hůlky, tak dosáhneme protažení celého těla. To prospívá kloubům, odolnosti srdce i správnému dýchání. Pěší chůze je navíc jednoduchý pohyb, který nevyžaduje velkou tělesnou zdatnost ani nějakou obratnost a nedochází při něm k závažnějším zraněním jako u jiných sportů.

Jak se zbavit úzkosti? Zkuste okamžitou pomoc bez léků

Zdraví

„Ne nadarmo se říká chůze – královna pohybu. Kromě toho je to také pohyb snadno dostupný. Tím je myšleno jednak to, že ho máme vždycky po ruce, a potom to, že ho máme pokaždé zadarmo,“ usmívá se pan Macka.

Paní Adéla skončila na pilulkách

O tom, že procházky jsou obrovským lékem pro duši, svědčí i příběh pětapadesátileté účetní paní Adély z Pelhřimova. Byla vdaná, měla dvě děti a její život se vyvíjel úplně normálně. Jednoho dne jí manžel oznámil, že potkal jinou ženu, a že se od rodiny stěhuje. Byla to nečekaná životní rána, a zdravotní potíže, vzniklé kvůli trápení, na sebe nenechaly dlouho čekat. Paní Adéla se začala potýkat s nespavostí, trpěla úzkostmi a přestávala si věřit. Skončila u lékaře a s krabičkou pilulek.

close info Zdroj: se svolením Klubu českých turistů zoom_in Procházky prospějí duševnímu zdraví celé rodiny.

Po nějaké době potkala paní Adéla bývalou spolužačku, která ji pozvala na sobotní túru na Blaník. Vycházka v přírodě jí udělala dobře, a hlavně se mohla ze všeho dostatečně vypovídat. Vzápětí přijala pozvání na další výlet, ale to bylo už na celý víkend do Českého ráje.

„Pobyt venku, pěší chůze v lese a zejména spousta nových lidí a večerní posezení u ohně za chatou ji uvolnilo natolik, že se s mnohými dala do řeči, Při rozhovorech jí došlo, že každý má nějakou starost a nějaké trápení,“ vypráví Ladislav Macka.

Únava, bolesti hlavy i zácpa jsou následky jedné chyby. Napravte ji

Zdraví

Víkend se paní Adéle tak zalíbil, že s Klubem turistů začala jezdit pravidelně. Časem se s některými z nich začala scházet i mimo víkendové túry. Zanedlouho nabyla ztracenou jistotu a mohla se oprostit od prášků na uklidnění. Pěší výlety a zejména nová přátelství, která při nich vznikla, ji pomohla se se vším vyrovnat.

Nejúčinnější vyčištění hlavy

„Změna prostředí, čistý vzduch, absence rušivého hluku, nové vjemy a dojmy z krajiny umožňují vyčistit si hlavu. Pěší chůze se podílí na přesměrování krve z myšlenkami přetížené hlavy ke svalům a uvolňuje do krve pozitivně působící hormony, což navodí člověku stavy uklidnění a uvolnění,“ chválí únik do přírody Ladislav Macka. „Není velkým překvapením, že se prokázalo, že z těchto důvodů vycházka v přírodě přináší člověku daleko hlubší uvolnění než vycházka ve městě,“ dodává.

Turistikou se i hubne

Turistika změnila život i pětačtyřicetiletému Petrovi, seřizovači obráběcích strojů z Mělníka, který trpěl bolestmi kloubů kvůli artróze. Nebylo to nic vážného, ale dobře věděl, že mu léta přibývají, a že se tento problém bude s věkem jen zhoršovat. Poradil se tedy s ortopedem a ten mu řekl: „Pokud byste chtěl artrózu zpomalit, měl byste v prvé řadě zhubnout minimálně o deset kilo, koleno rozhýbávat a přiměřeně zatěžovat."

Když les léčí:

Panu Petrovi se ovšem od malička v tělocviku nedařilo, žádnému sportu se tím pádem nevěnoval, a tak postupem času na veškerý pohyb rezignoval. Náhodou se mu dostal do ruky leták Klubu českých turistů. Díky němu se vypravil na turistický pochod a zjistil, že ujít patnáct kilometrů není sice bez námahy, ale že mu to nedělá vůbec žádný problém.

Příště se přihlásil znovu. Začal chodit pravidelně, začal přidávat na délkách túr, a dokonce chůzi zrychloval. K tomu si upravil jídelníček a za nějaký čas zjistil že kila pomalu ubývají. Rozhodnul se vytrvat a po roce měl dole deset kilo, přesně podle rad ortopeda.