Podle soudu se obžalovaní nedopustili žádného psychického ani fyzického nátlaku na podnikatele v západních Čechách, nevydírali je, neterorizovali a nátlakem nenutili platit do tzv. fondu právní ochrany. Už vůbec nemůže být řeč o existenci zločinného spolčení s vnitřní strukturou a organizací, o kterém hovoří obžaloba. „Nebylo prokázáno, že zločinné spolčení bylo vůbec kdy založeno nebo provozováno,“ uvedl předseda senátu Milan Štejr a pokračoval tím, že obžaloba, která o spolčení hovoří, je doslova děsivý text, který budí obavy. „Důkazy nesvědčí o tom, co se v ní píše,“ zdůraznil.

Trest za bitku na diskotéce

S trestem odešli pouze čtyři obžalovaní. Marek Prucl dostal roční podmínku za nelegální držení zbraně, Alanu Tremlovi vyměřil soud dvouletou podmínku za uplácení městského strážníka a Dušan Oračko s Martinem Bláhou dostali roční tresty za vymlácení diskoték v Ostrově a v Hroznětíně v roce 2006. Dvojice si však již delší dobu odseděla ve vazební cele.

Ostatní obžalované včetně Milana a Petra Zádamských senát viny zcela zprostil. Státní zástupce přitom pro obžalované požadoval několikaleté tresty vězení. Nejvyšší trest, deset až patnáct let vězení, hrozil bratrům Zádamských a jejich bratranci Pavlu Simandlovi.

Je to promlčené

Soud také rozhodl o tom, že obvinění vztahující se k datům kolem roku 2000 jsou dnes již promlčená. Právě tato obvinění se však týkala té nejzávažnější trestné činnosti, díky které lidé kolem Zádamského získali velmi nelichotivou vizitku.

Zmiňme například jednoho podnikatele z Klatovska, který vypověděl, že jej během návštěvy Zádamského vily v Ostrově nad Ohří strčil Robert Šichman do klece se lvem a Milan Zádamský mu vyhrožoval, že pokud jim nebude platit peníze, polijí mu nohy krví. Ze strachu o život pak měl na jejich podmínky přistoupit. Nebo případ podnikatele z Rokycanska, který si od Zádamského půjčil 1,8 milionu korun a otálel se splácením. Obžalovaní z něj pak měli za soustavného nátlaku, kdy mu měli dokonce vyhrožovat s hlavní pistole u úst, vytáhnout více než 3,5 milionu korun a připravit jej o dům. Takto by se dalo pokračovat.

Nevěrohodní svědci

Podle soudu však byla většina svědků nevěrohodná, na policii a v jednací síni vypovídala rozporuplně. „Musíme sledovat okolnosti, za kterých poškození vypovídali. Nebylo to totiž z jejich iniciativy, ale z iniciativy policie,“ pronesl předseda senátu Štejr. Soud měl problém i s výslechy poškozených, kteří se na jednání často nedostavovali a předseda senátu kvůli jim tomu nejednou uložil pokutu.

Hlavní líčení se táhlo již od loňského července. Kauza tehdy začala za zvýšených bezpečnostních opatření. Rozsáhlou obžalobu soudci poté rozdělili do dvou samostatných projednání. Velmi zjednodušeně řečeno na starší a mladší trestnou činnost. V prvním případě padl rozsudek již letos v květnu, a to osvobozující. Pražský vrchní soud jej ale posléze zrušil a nařídil, aby plzeňský soud všechny body obžaloby projednal dohromady a vynesl jeden rozsudek.

Zůstávají ve vazbě

Rozdělení obžaloby bylo totiž podle vrchního soudu netypické a nešťastné. Krajskému soudu bylo vytknuto i hodnocení důkazů. Například to, že poškození podnikatelé, kteří se vůbec neznali, vypovídali o martýriu se Zádamskými shodně, a přesto tomu soud nevěnoval pozornost. Štejr ale zopakoval, že je třeba podívat se na okolnosti, za kterých poškození proti obžalovaným vypovídali.

Po zprošťujícím verdiktu soud ještě propustil Milana Zádamského, Alana Tremla, Pavla Simandla, Dušana Oračka a Marka Pruckla z vazby. Ostatní obžalovaní jsou na svobodě. Vlnu nevole však v jednací síni vyvolal státní zástupce Komorous, když si proti tomuto usnesení podal stížnost a obžalované tak de facto do rozhodnutí vrchního soudu ponechal ve vazbě. Nato Zádamský předstoupil před senát a začal se odvolávat k listině lidských práv, protože vzhledem k osvobozujícímu verdiktu měl být podle svých slov z vazební cely propuštěn. Požádal poté soud, aby jeho žádost o propuštění adresoval vrchnímu soudu co nejrychleji. Stejně se vyjádřili i další čtyři jmenovaní.

Státní zástupce se odvolal

A nejen proti usnesení krajského soudu, ale i proti rozsudku si podal Komorous odvolání.

O karlovarskou kauzu se zajímá i nejvyšší státní zástupkyně Renáta Vesecká. Její mluvčí Renata Malinová se nechala slyšet, že úřad vyčkává, až v případu padne pravomocné rozhodnutí.