Češi se přejídají a plýtvají. Spotřeba potravin loni stoupla až o sedm kilo

„Kalkulované množství zahrnuje také možné potravinové ztráty a odpady, které jsou odhadovány až na jednu třetinu spotřeby,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.

Oproti roku 2018 přitom vzrostla spotřeba většiny potravin. „Historicky nejvyšší spotřeby na obyvatele bylo loni dosaženo u rýže, drůbežího masa, sýrů, ostatních mléčných výrobků a jižního ovoce,“ uvedla Renata Vodičková z ČSÚ.

PŘEHLEDNĚ: Od čtvrtka se podřadí na třetí stupeň PES. Jak se změní opatření?

Pokles statistici zaznamenali u chleba, králičího masa, mléka a soli. Češi také za rok v průměru vypili o 4,7 litru minerálek méně, naopak alkoholických nápojů téměř o litr více.

„Moc dobrá zpráva to není. Vlastně z toho vyplývá, že se přejídáme, což není dobře,“ řekl Deníku zemědělský analytik Petr Havel.

„Svědčí to o plýtvání potravinami, protože ne všechno, co nakoupíme, také spotřebujeme,“ konstatoval Havel. Připomněl slevové akce v supermarketech, kdy lidé ve vidině úspor nakoupí kvůli nízké ceně více potravinářských výrobků, než by skutečně potřebovali.

Stravovací návyky se změnily

Stravovací návyky Čechů se za uplynulé čtvrtstoletí podle statistiků výrazně změnily. O tom, jaké chutě je nyní více lákají, svědčí růst spotřeby drůbežího masa o 17,3 kilogramu a mléčných výrobků o 13,4 kilogramu.

Jí se také o 13,3 kilogramu více pšeničného pečiva nebo o 5,5 kilogramu více rajčat. Jen o deset dekagramů nižší je také nárůst spotřeby sýrů. Největší pokles statistici od roku 1993 zaregistrovali u spotřeby chleba, ta klesla o 21,3 kilogramu.

Příspěvky 5000 korun míří k důchodcům. Dorazí nejpozději v půlce prosince

Přestože spotřeba potravin roste, naopak u většiny komodit klesá potravinová soběstačnost, tedy schopnost domácí ekonomiky uspokojit potřeby obyvatel. V případě vepřového masa dokáže domácí zemědělství pokrýt jen asi 43 procent spotřeby, u drůbežího jsou to necelé dvě třetiny spotřeby. 

Zatímco brambor čeští zemědělci v roce 1993 vypěstovali téměř třikrát více, než se v Česku spotřebovalo, loni v přepočtu na obyvatele sklidili jen 58,4 kilogramu. Bylo to pouze 84 procent průměrné spotřeby.

PŘEHLEDNĚ: Nové dálniční známky jsou tu. Na co si dát pozor?

Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala je jednou z cest, jak soběstačnost navýšit, přijetí legislativních návrhů na podporu vyššího podílu českých potravin na pultech obchodů. „Přiměřená míra soběstačnosti je důležitá i v prostředí jednotného trhu Evropské unie,“ řekl Doležal Deníku.

„Vyšší soběstačnosti možná pomůže nynější koronavirová epidemie,“ míní analytik Havel. Připomněl, že zákazníci začali více nakupovat u farmářů, navíc se dováží a vyváží méně zboží než dosud. „Myslím, že k vyšší soběstačnosti třeba u ovoce a zeleniny to jistě povede,“ dodal.