Příloha Sucho a voda: Dobrá zpráva, i za deset let budeme mít co pít

Neustále sledujeme zprávy o výkyvech počasí. Jak na tom jsme, je opravdu sucho tak kritické? Dokáže se s ním příroda sama vypořádat?
Radek Čekal (R. Č.): Pokud by se porovnával normál, střídá se nám jako dříve teplé a chladné počasí, ovšem jsou zde větší skoky ze zimního období do jarního, nezaznamenáváme pozvolný, ale skokový nárůst teplot. Srážky jsou na některých místech v normálu, ale daleko častěji jde o lokální přísun srážek, lokální deště. Jsou místa, která jsou opravdu ve výrazném srážkovém deficitu od roku 2014. Sněhové srážky se vyskytují v horských oblastech a v posledních letech, i když bylo rekordní množství sněhu a vody ve sněhu za sezonu 2018/2019, jednalo se o sníh v těch nejvyšších polohách.

Čechy sucho nevzrušuje. Spotřeba vody letí i nadále nahoru

V létě jsme v posledních letech zaznamenali více tropických dní a nocí. Sucho se prohlubuje právě po zimě, kdy se má naopak voda doplnit do podzemí z roztátého sněhu. Skokový nárůst teploty způsobuje vyšší výpar, prohlubuje půdní sucho, a navíc počátek vegetace už nedovolí žádnému průsaku do spodních vod, vše spotřebuje na svůj růst. Kombinace nedostatku srážek velmi lokálního charakteru, nedostatek vody po zimním období, vyšší teploty v jarních měsících a déletrvající teplejší počasí v podzimním období vysušuje krajinu. Na nás je, abychom pomohli v krajině zadržet vodu. Pomoct ekosystémům, aby se udržely a byly funkční nejen pro rostliny, ale i pro zvířata.

Zdroj: DeníkLetos je sice nástup léta pozvolnější, v jiné roky se ale setkáváme s tím, že už na jaře teploty vystřelí na letní průměr. Jaký vliv má tato změna na stav sucha?
Martina Součková (M. S.): Pro naši krajinu je dobré, pokud se střídá teplé a chladné počasí. Dlouhotrvající vyšší teploty krajinu vysuší. Pro polohu našeho území je normální, že nás ovlivňovalo atlantské proudění s chladnějším a deštivějším rázem počasí a kontinentální teplejší počasí. Docházelo ke střídání a období tropických teplot netrvalo tak dlouho, jako například v období od roku 2015 do současnosti, a zejména pak v roce 2018, kdy jsme zaznamenali v srpnu čtyřiadvacet tropických dnů.

V květnu a na začátku června přišly chladnější a především deštivé dny. Na některých místech země se po dvoudenním dešti rozvodnily říčky a přišly i lokální záplavy. Podle hydrologů však tyto deště neměly velký vliv na sucho v hlubších vrstvách půdy. Existuje nějaký způsob, jak doplnit vláhu i do hlubinných vrstev, aniž by musely přijít živelní katastrofy, zejména tedy záplavy?
M. S.: Voda se do podzemí dostává zejména pozvolným odtáváním sněhové pokrývky v jarních měsících. Velké dešťové úhrny již ve vegetačním období v plném proudu nemají podstatný vliv na průsak do podzemí. Něco jiného je drobný trvalý déšť, který by postupně nasycoval vrchní vrstvy a prosakoval hlouběji. Za poslední dešťové období jsou místa, kde se průsak dostal do jednoho metru. Ovšem, jak je zmíněno, podzemním vodám nejvíce prospívá spousta sněhu ve všech výškových polohách, nejen na horách, pozvolné odtávání, tedy v jarních měsících pozvolný nástup teplot. Skokové teploty dvacet a více stupňů vedou k masovému roztátí, ale do řek.

Máte tady studnu? Sucho výrazně omezuje majitele nemovitostí i koupi domů

Je to, co nyní prožíváme, důsledek předpovídaných globálních klimatických změn? A bude hůře?
R. D.: Podle klimatologických modelů se sucho bude prohlubovat, potažmo tato situace.

Hrozí, že bude Česko jednou bez vody? Že se změní mapa řek, potoků, rybníků?
R. Č.: Nedostatek vody v České republice je v současné době problém a s největší pravděpodobností bude i v následujících letech. Nepředpokládáme však, že se v nejbližším horizontu změní mapa řek a potoků.

Jaké jsou podle vás největší prohřešky v hospodaření s vodou?
M. S.: Hospodaření s pitnou vodou, což je závlaha, splachování, a významné je i napouštění domácích bazénů.