Předkladatelka pozměňovacího návrhu poslankyně Zuzana Ožanová (hnutí ANO 2011) upozorňuje, že se jedná pouze o sjednocení české a evropské legislativy, kdy právě minimální konstrukční rychlost pro vozidla patřící do kategorie AM, pro jejichž provoz je již nutné vlastnit řidičské oprávnění, v českém zákoně chybí. „To pozměňovací návrh v souladu se směrnicí napravuje,“ poznamenala Zuzana Ožanová.

Pozměňovací návrh s tím samým odůvodněním posvětilo i ministerstvo dopravy. Podle mluvčího Františka Jemelky právě díky ukotvení minimální konstrukční rychlosti na 25 km/hod. podle evropské legislativy se předejde případům, aby bylo vyžadováno řidičské oprávnění i u takových vozidel, které se pohybují takřka krokem.

S tímto výkladem ale nesouhlasí Jakub Ditrich, jednatel společnosti Ekolo.cz a propagátor elektrokol co by alternativy osobních vozů na krátké dojezdové vzdálenosti. On sám krok ukotvení striktní minimální konstrukční rychlosti do české legislativy vnímá spíše jako nástroj pro větší perzekuci uživatelů elektrokol policií. Jak Deníku řekl, u některých elektrokol lze rychlost, do kdy ještě jezdci pomáhá motor, v nastavení průběžně.

„V praxi je to využíváno k tomu, že na nezpevněných cestách jako například lese a podobně, kde stanovené omezující limity neplatí, si jezdec nastaví asistenci do vyšší rychlosti, nejčastěji právě kolem té třicítky. Ovšem pokud by došlo ke schválení pozměňovacího návrhu, pak by to znamenalo, že pokud lze u kola nastavit asistenci motoru i pro rychlost vyšší než 25 km/hod, pak je kolo takzvaně čipnuté a spadající do kategorie vozidel AM, jezdec musí mít řidičské oprávnění a za jízdu po cyklostezce, kam toto vozidlo nesmí, mu hrozí pokuta,“ vysvětlil Jakub Ditrich.

Řešení? Posunout limit rychlosti

Řešení je podle jednatele jedné z největších společností v Česku zabývající se prodejem elektrokol jednoduché – posunout limit rychlosti na 32 km/hod. Stejně jako to udělali i v jiných zemích, kde zažívají elektrokola doslova boom.

„Ta rychlost vychází z několika studií. Například v Americe, kde prodeje elektrokol meziročně vzrostly o 150 procent, studie stanovila limit rychlosti jako nejbezpečnější na dvacet mil v hodině, což je zmíněných 32 kilometrů v hodině. Stejné rychlostní omezení platí třeba na Novém Zélandu či ve Velké Británii,“ upozornil Jakub Ditrich a jedním dechem dodal: „Nechali jsme si také udělat studii, ze které vyplynulo, že by řada uživatelů, pokud by byl limit rychlosti zvýšen, by neměla důvod nechat kola draze čipovat. Ve firmě kola čipuje, ale jsem toho odpůrcem.“

Jako jeden z dalších důvodů, proč by mělo dojít ke zvýšení limitu rychlosti, jsou ve velkým evropských městech stále se rozšiřující zóny s maximální povolenou rychlostí třicet kilometrů v hodině – jedná se například o Brusel či Paříž. „Dává perfektní smysl, aby elektrokolo bylo stejně rychlé jako auto,“ dodal Jakub Ditrich s tím, že by se měla tato oblast zelené dopravy rozvíjet.

Jeho slova potvrzuje i Václav Ulrich z Kladna. „Váhal jsem nejprve při jeho pořízení, pak jsem přišel na to, jak je to skvělá věc. Po Kladně se s ním dopravím všude i na nákupy, zajedu si s ním i na úřad, neřeším parkování. Samozřejmě když je dobré počasí. Upravenou rychlost nemám, ale je pravda, že by asistence mohla pomáhat klidně do zmíněné třicítky, určitě by to usnadnilo pohyb v ulicích, kde je omezená rychlost. Nemusela by mne auta složitě předjíždět, když je brzdím,“ řekl svůj pohled Václav Ulrich z Kladna.

„Elektrokolo využívám pro turistické vyjížďky. Čipnuté jej nemám, na ty výlety s rodinou či přáteli po okolí to stačí,“ poznamenal Dušan Godeša z Rakovníka.