Poláci své maso vyvážejí do celé Evropy. Proč si na jejich maso stěžujeme jenom my v Česku?
Česká republika není zaměřena proti Polsku jako takovému, ale máme velmi kvalitní inspekční orgány a jde nám v první řadě o ochranu spotřebitele. S Polskem i s úrovní jeho veterinárního dozoru jsou problémy dlouhodobě. Vyjádřil se tak i jejich pan ministr Ardanowski, nakonec to vyplynulo i z auditu Evropské komise, který tam v únoru proběhl.

My jsme přijali mimořádná veterinární opatření právě na základě těch výsledků a je potřeba říct, že Státní veterinární správa i Státní zemědělská a potravinářská inspekce pracují podle vlastního zákona. Myslím, že Polsku se podaří ty nevyhovující věci odstranit, není to žádná obchodní válka.

Polský ministr Jan Krzysztof Ardanowski tvrdil, že jde o kampaň premiéra Andreje Babiše jakožto konkurenta, protože s ním spojený holding Agrofert podniká také v oboru potravin. Jak tento jeho názor hodnotíte?
Já polské straně úplně přesně rozumím, proč to říkají. Potřebují trošku odklonit pozornost od svých skutečných problémů. Je to vidět, když se jenom zpětně podíváte na to, kolik problémů už s jejich potravinami bylo. Z toho každému dojde, že to pravda není. A co se týká pana premiéra, tak já musím říct, že se o tom dozvěděl až od nás.

V pondělí budete v Bruselu o tomto tématu s vaším polským protějškem a evropským komisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem znovu jednat. Jaké jsou další varianty možného vývoje a co očekáváte, že se stane?
Na základě minulého jednání s panem ministrem očekávám, že polská strana předloží informace o tom, jaká opatření přijala. A že nás přesvědčí o tom, že ta opatření jsou účinná a že k nápravě dojde. To je pro mě lepší varianta. A druhá je špatná, že nepřesvědčí, ale já nechci předjímat, s čím polská strana přijde.

Co by se tedy stalo, kdybyste se neshodli?
Kdyby nás nepřesvědčili, tak pokračujeme dál v tom, co máme teď. V případě, že nás polská strana přesvědčí, respektive doloží ty konkrétní věci, tak jsme připraveni nějakým způsobem omezit mimořádná veterinární opatření.

Vypadá to, že do jednání jdete s optimistickými očekáváními. Z čeho ten optimismus pramení?
Není to ani tak optimismus, ale chci věřit tomu, co slíbil pan ministr. Že předloží všechna opatření. Já v tuhle chvíli nemám důvod polskému ministrovi nedůvěřovat, navíc když to řekl i panu komisaři. Já věřím, že ty důkazy předloží.

Jak je to s českým masem obecně? Je jeho produkce dostatečná, kde ještě máme rezervy?
Co se hovězího masa týče, tak je Česká republika naprosto soběstačná. U vepřového je soběstačnost někde pod 50 procenty, u drůbežího masa je to nad 60 procenty. Myslím si, že u hovězího masa si skutečně stojíme velmi dobře. Problém přesto vidím u obchodu s masem.

Cena masa dlouhodobě klesá, takže to je nerentabilní. Ministerstvo zemědělství se proto dlouhodobě snaží podporovat chovatele prasat. I u drůbeže věřím tomu, že je to tady tradice a že produkce půjde nahoru. Samozřejmě to bude trvat delší dobu, není to ze dne na den.

Jak velká stáda by tedy Česko vlastně uneslo?
Já si myslím, že co se týká intenzity na hektar u chovu hovězího, vepřového i drůbežího, tak rozhodně nedosahujeme úrovně jako země na západ od našich hranic. Víc živočišné výroby potřebujeme i kvůli tomu, že by do půdy mělo jít větší množství organické hmoty. Organické hnojivo potřebujeme.
Větší intenzitu živočišné výroby by tedy Česká republika určitě unesla, ale důležitá je i otázka odbytu. Snažíme se proto při vyjednávání o nové společné zemědělské politice, aby byla preferována živočišná výroba. Roli hraje i její dopad na krajinu.

Proč tedy vyvážíme kvalitní zvířata a dovážíme méně kvalitní maso třeba z Brazílie? Mimochodem, právě to se dlouhodobě kontroluje, stejně jako nyní to polské.
Je to strašně komplikované téma. Plus minus stejné množství hovězího, kolik se ho zde spotřebuje, vyvážíme ven. Český zemědělec se stejně jako každý jiný podnikatel snaží prodat zboží za co nejvyšší cenu a tak, aby to pro něj bylo efektivní.

Protože chov skotu není jednoduchý a je potřeba říct, že čeští zemědělci to opravdu umí, tak logicky prodávají tam, kde je zájem. Z České republiky se vyvážejí živá zvířata, třeba do Turecka a dalších zemí. Skot se do zahraničí vyváží, protože pro zemědělce je to otázka ceny a odbytu.


Myslím si, že čeští zemědělci skot produkují skvěle. Kde máme trošku bolavé místo, to jsou porážky a obchodování s masem. Ještě více se to projevuje u vepřového masa, i u drůbežího.

Rozhodují tedy zejména obchodníci…
Jestliže se obchodní řetězce rozhodnou, že budou odněkud dovážet levnější maso, tak prostě budou. Kvalitní maso je stojí větší peníze, a ony se rozhodují podle preferencí na trhu. Takže my maso vyvážíme do zahraničí a sem ho zase dovážíme, nejenom z Polska, ale i z Německa a třeba Nizozemska.

Ze zahraničí se hodně dováží hlavně vepřové maso. Zejména se sem vozí přímo určité partie masa, které jsou levnější. Řetězce si vždycky po celé Evropě hledají nejnižší cenu. Přivezou určitou partii jednou je to krkovice, jindy kýta.