Zemětřesení cítili lidé už ve středověku
Josef Horálek se od mládí zabývá zemětřesením v Karlovarském kraji a na Chebsku. Dodnes je pro vědce velkou záhadou. Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Ale o ´přípravě´ zatím příliš jasno nemáme. Víme, že tektonické napětí v zemské kůře v této oblasti je velké a že fluida (voda a plyny pod vysokým tlakem) značně snižují pevnost horniny. Pro naše modely slouží experimenty s injektáží kapaliny pod vysokým tlakem do hlubokých vrtů. Při některých z nich byla spuštěna seismicita, která hodně připomíná západočeské zemětřesné roje. Například injektáž kapaliny do hlubokého geotermálního vrtu u Basileje v roce 2006 vyvolala v hloubkách přibližně 5 km sérii mnoha stovek slabých zemětřesení. Nejsilnější z nich mělo sílu (magnitudo, ekvivalent Richterovy škály) 3,4. To vyvolalo obrovské zděšení, jelikož v této oblasti se v roce 1356 vyskytlo ničivé zemětřesení o odhadovaném magnitudu 6,7, které je považováno za historicky nejsilnější známé zemětřesení ve střední Evropě. Jak jsem řekl, roje západočeské oblasti jsou způsobeny směsí vody a plynu, které se zřejmě uvolňují z magmatického zdroje. Tato směs postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu. Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice neboli magnituda. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické, kvůli směsi vody a plynů, a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie.
close
info
Zdroj: Deník / Jan Buriánek
zoom_in
