Slavné bitvy: osudy obyvatel v českých zemích určovalo několik krvavých střetů

Obrázek z obléhání Brna švédskými vojsky v roce 1645 na jednom brněnském domě.Zdroj: Ben Skála, CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0), via Wikimedia Commons

Obléhání Brna švédskými vojsky

• Kdy: 3. května – 23. srpna 1645
• Kde: Brno

Jednalo se o významnou událost poslední fáze třicetileté války. Brněnská posádka, tvořená pěti sty vojáků a asi tisícovkou obyvatel Brna, ubránila město proti asi 28 tisícům vojáků švédského generála Lennarta Torstensona. S obléháním Brna je spjatá pověst, podle níž Švédové obléhali město přes tři měsíce a jejich útoky ani snahy obyvatele vyhladovět nevedly k cíli.

Více fotografií ze slavných bitev najdete ZDE

Dne 5. srpna podnikl velitel švédského vojska Torstenson generální útok s prohlášením, že pokud město nepadne do poledne toho dne, obléhání ukončí a odtáhne pryč. Jeho výrok se prý donesl Brňanům, a když byli útočníky zle tísněni a poledne bylo ještě daleko, napadlo kohosi začít zvonit poledne o hodinu dříve. Generál Torstenson pak údajně dostál svému rozhodnutí a obléhání ihned ukončil. Brno bylo zachráněno a na připomínku této události zvoní každý den zvony katedrály svatého Petra a Pavla poledne už v jedenáct hodin.

Památník selského povstání u Chlumce nad Cidlinou z roku 1775.Zdroj: Lubomír Havrda, CC BY 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by/3.0), via Wikimedia Commons

Selské povstání u Chlumce

• Kdy: 1775
• Kde: východní Čechy

V roce 1775 došlo k dosud největšímu povstání poddaných v českých zemích. Na jaře toho roku začali sedláci nedaleko Broumova rebelovat. Odmítali chodit na robotu a žádali vydání patentu, který by omezil jejich povinnosti vůči vrchnosti. Protesty se živelně šířily a zasáhly velkou část východních a severovýchodních Čech.

Více fotografií ze slavných bitev najdete ZDE

Houfy sedláků postupovaly k Praze a cestou přibíraly další nespokojence. Při střetu s vojskem padly první výstřely, začala ozbrojená vzpoura. Docházelo k drancování zámků, dvorů, i far a kostelů. K většímu střetu došlo u Chlumce nad Cidlinou, kde sedláci zaútočili na zámek Karlova Koruna. Po zásahu vojska byli rozprášeni a povstání bylo během deseti dnů potlačeno. Z té doby pochází i rčení „Dopadli jak sedláci u Chlumce“. Výsledkem povstání ale byla úprava robotních povinností tereziánským patentem.

Vítězný návrat generála Rappa, který Napoleonovi přiváží ukořistěné ruské prapory a zajatého knížete Repnina.Zdroj: François Gérard, Public domain, via Wikimedia Commons

Bitva u Slavkova

• Kdy: 2. prosince 1805
• Kde: západně od Slavkova u Brna

Bitva u Slavkova, zvaná též bitvou tří císařů, byla jedním z hlavních střetnutí napoleonských válek a jednou z nejslavnějších bitev, které se kdy odehrály na českém území. Proběhla 2. prosince v prostoru západně od Slavkova u Brna.

Více fotografií ze slavných bitev najdete ZDE

Francouzská armáda v čele s císařem Napoleonem zde drtivě porazila spojenecká ruská a rakouská vojska tzv. třetí koalice, kterou zastupovali vojáci Ruského impéria v čele s carem Alexandrem I. a oddíly Rakouského císařství pod vrchním velením císaře Františka I. Francouzi disponovali asi 75 tisíci mužů, spojenci 90 tisíci vojáků. Důsledkem bitvy byl tzv. prešpurský mír, kdy se Rakousko muselo vzdát italských a německých území, která připadla Francii nebo jejím spojencům.

Bitvu u Sadové připomíná památník v podobě jezdce a koně u Střezetic.Zdroj: Deník/ Michal Fanta

Bitva u Sadové

• Kdy: 3. července 1866
• Kde: okolí Hradce Králové

V polovině 19. století začalo po nástupu kancléře Otty von Bismarcka získávat ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Po vyloučení Rakouska z Německého spolku v roce 1866 vyhlásilo Rakousko v odvetě Prusku válku. Rozhodujícím okamžikem této války se stala bitva u Sadové.

Více fotografií ze slavných bitev najdete ZDE

Rakouská severní armáda pod vedením Ludwiga von Benedeka se střetla s pruskou polabskou armádou. Prusové se však drželi statečně a boj byl vyrovnaný i díky tomu, že Prusové poprvé použili nový typ pušek, tzv. zadovky. Porážkou se definitivně uzavřela možnost Rakouska ovlivňovat dění v rozdrobeném Německu, což v podstatě vedlo ke sjednocení Německa v pruských rukou.

První československá tanková brigáda při postupu od Hrabyně směrem k Ostravě.Zdroj: Slezské zemské muzeum Opava

Ostravsko-opavská operace

• Kdy: 10. března – 5. května 1945
• Kde: severní Morava

Před 76 lety začala největší bojová akce druhé světové války na našem území. Cílem ostravsko-opavské operace bylo osvobození průmyslové Ostravy. Po boku rudoarmějců bojovali vojáci 1. československého armádního sboru. Ostravská operace začala 10. března 1945 pokusem o přímý útok na Ostravsko a Těšínsko ze severovýchodního směru. Nacisté kladli tuhý odpor, protože Ostrava tehdy zajišťovala třetinu průmyslové výroby třetí říše.

Více fotografií ze slavných
bitev najdete ZDE

Rudá armáda během týdne dokázala postoupit jen zhruba o deset kilometrů. Generál Jeremenko proto rozhodl o stokilometrovém obchvatu kolem Opavy, kterou se za cenu téměř úplné destrukce podařilo 22. dubna osvobodit. Odsud se vojska probíjela k Ostravě, bojovalo se o každou vesnici. Hlavní část operace skončila dobytím Ostravy 30. dubna 1945.

Stavění barikád během Pražského povstání.Zdroj: Se svolením Paměti národa

Pražské povstání

• Kdy: 5. května 1945
• Kde: Praha

Pražské povstání vypuklo 5. května 1945. Česká národní rada vydala prohlášení o konci protektorátu a o převzetí vládní a výkonné moci. Demonstrace brzy přešly do ozbrojeného odporu. Téměř milionová německá armáda skupiny střed se z východních Čech pokoušela dostat do amerického zajetí.

Více fotografií ze slavných
bitev najdete ZDE

Nejkratší cesta vedla přes Prahu, tu ovšem ovládli povstalci. Sami by však silné přesile nestačili, rozhlas volal o pomoc. V noci na 6. května se bojů zúčastnili i tzv. vlasovci z Ruské osvobozenecké armády. Nejtěžší boje probíhaly 7. května. Sovětské jednotky se však blížily k Praze a Němci další den kapitulovali. Většina německých jednotek zahájila ústup. V bojích padlo nejméně 2898 Čechů, 308 vlasovců a přibližně tisíc Němců.

Historik a didaktik dějin Kamil Činágl na Filozofické fakultě UK
„Osobně bych jako cíl dějepisné výuky zdůraznil kritický postoj k národní identitě. Žáci nejen reprodukují příběhy, jež zakládají naši národní identitu, ale jsou k nim schopni zaujmout i kritické postoje. Vnímají různé mýty, negativní obrazy těch druhých, zaujímají i jiné perspektivy. Dějepisné vzdělání pak vytváří historicky podložené vědomí identity, které není přístupné ideologické manipulaci, a rozvíjí toleranci.“

S využitím wikipedia.cz, pametnaroda.cz, knihy Česko Ottův historický atlas a za přispění historičky Pavlíny Janíčkové