Pietní akt u vítkovského památníku proběhl v letošním roce kvůli epidemii koronaviru za přísných bezpečnostních opatření. Tradiční slavnostní shromáždění se neuskutečnilo, politici místo něj uctili památku padlých jednotlivě v desetiminutových intervalech.

Rekonstrukce bojů o Český rozhlas u příležitosti 60. výročí Pražského povstání se konala 7. května v dešti za přihlížení zhruba 8000 lidí. Ti zaplnili Vinohradskou třídu u budovy rádia i přilehlé ulice. Samotnou bitku doplnily dobové vozy, tramvaje i půvo
Poslední dny druhé světové války: Některé mýty přetrvávají, říká historik

Jako první položil věnec k hrobu neznámého vojína prezident Miloš Zeman. Pietní akce se zúčastnili také předseda Senátu Miloš Vystrčil, šéf Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, premiér Andrej Babiš, ministr obrany Lubomír Metnar či náčelník Generálního štábu Aleš Opata.

Mír není samozřejmostí

Babiš následně ve svém projevu ocenil důležitou roli českých vlastenců, kteří v posledních dnech války povstali proti nacistickým vojákům, a všech, kteří se na osvobození Československa podíleli. „Vážím si hrdinství všech našich osvoboditelů a také více než tří tisíc našich občanů, kteří padli během Pražského povstání,“ uvedl Andrej Babiš.

Premiér také připomněl, že Evropa zažívá dlouhé období míru, které však není samozřejmostí. Události druhé světové války je podle Babiše třeba neustále připomínat, aby se v budoucnu neopakovaly.

V podobném duchu hovořil také ministr obrany Lubomír Metnar, který zdůraznil roli českých vojáků a civilistů. „Na jejich odvahu nesmíme zapomenout,“ uvedl. Připomněl také, že armáda pomáhá i v současné koronavirové krizi, kdy každodenně posílá společně se zdravotníky, hasiči a policisty 3500 vojáků do první linie.

Pavel Kopecký: Výročí konce války. Jak se převrací historie

Povinností politiků je podle Metnara zajistit vojákům moderní techniku a výzbroj. „Protože jak ukázala druhá světová válka, dobře bojovat a bránit může pouze dobře vycvičená armáda,“ řekl. Zdůraznil, že se nesmí opakovat scénáře z předchozích krizí. „Armáda vždy v předchozích krizích pomáhala tam, kde bylo třeba, na druhou stranu byla první na řadě, když došlo ke škrtům,“ poznamenal. Modernizace podle něj není levná, ale je nutné až 40 let starou techniku vyměnit.