Yvonne Veselá pomáhá desítky let
V roce 1974 jsem vstoupila do Československého červeného kříže, do oddílu Mladého zdravotníka, který vedl můj otec. Naučila jsem se mnoho potřebného, abych mohla pomáhat druhým. Oba moji rodiče pracovali ve zdravotnictví, byli pro mne vzorem. Moc jsem si přála pomáhat druhým a předávat své zkušenosti. Členství v této organizaci je má srdeční záležitost. Po ukončení Střední zdravotnické školy v Chebu jsem nastoupila do nemocnice v Chebu, kde jsem dodnes.
close info Zdroj: Deník / Jan Buriánek zoom_in
Mohu předávat své praktické zkušenosti dál těm, kteří mají o tyto informace zájem. Vážím si každého, kdo dokáže pomoci druhému v nouzi. Je to pro mne ta největší odměna a vím, že zážitkové kurzy první pomoci mají smysl. V kurzech probíhají diskuze na toto téma a sami frekventanti kurzů sdělují, jak dokázali pomoc poskytnout a jak jim pomáhají vědomosti získané na různých kurzech a školeních.
close info Zdroj: Deník / Jan Buriánek zoom_in
Při školeních se setkávám i se zastaralými názory na první pomoc. Někteří by si nedokázali poradit při život zachraňujících úkonech ani při lehčích ošetřeních. Každý z nás by měl umět poskytnout první pomoc. Pořádáme kurzy první pomoci, kde si každý vyzkouší vše prakticky. Záleží na každém z nás, jak se k této otázce postaví, co je pro nás důležité. Nic se nedá vynutit.
close info Zdroj: Deník / Jan Buriánek zoom_in
Nikoho nelze donutit, aby se učil první pomoc, to musí chtít každý sám za sebe. Každý z nás někdy potřeboval pomoc a byl rád, že byl někdo nablízku. Bohužel byli i ti, kteří se kvůli bezohlednosti druhých pomoci nedočkali. I já za svůj život vděčím svému otci, který mi poskytl první pomoc při těžké alergické reakci s poruchou vědomí. Jsem moc ráda, že byl nablízku.
close info Zdroj: Deník / Jan Buriánek zoom_in
Dárců krve je méně, než bývalo, ale je dobré, že se hlásí mladí lidé. Co je třeba udělat? Dosáhnout věku 18 let, mít potvrzení o zdravotním stavu od praktického lékaře a domluvit se na transfuzním oddělení v Nemocnici Cheb.
close info Zdroj: Deník / Jan Buriánek zoom_in